Ve chvíli, kdy Juščenko skládal slib, panoval ve sněmovně zmatek

Požadují, aby byl Juščenko vpuštěn do budovy. Kučmův úřad sídlí nedaleko náměstí Nezávislosti, kde se předtím shromáždily desítky tisíc stoupenců opozice.

V ulicích u prezidentského sídla jsou podle očitých svědků rozmístěni policisté.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím v Jeruzalémě prohlásil, že Moskva se do ukrajinských záležitostí nebude vměšovat.

Juščenko se prohlásil prezidentem

Opoziční kandidát nedělních prezidentských voleb na Ukrajině Viktor Juščenko předtím vyzval policii a armádu, aby se připojily k opozici a podpořily ho.

Ukrajina teď stojí na prahu občanské války a miliony lidí se ptají, kdo za to může Viktor Jušenko

Juščenko se odpoledne v parlamentu prohlásil prezidentem. Předseda parlamentu Volodymyr Lytvyn ale řekl, že Juščenko do funkce prezidenta inaugurován nebyl.

Poslancům Juščenko řekl, že Ukrajině hrozí občanská válka:

"Ukrajina teď stojí na prahu občanské války a miliony lidí se ptají, kdo za to může?" řekl Juščenko.

Do areálu parlamentu mezitím vtrhlo několik stovek stoupenců opozice, další desítky tisíc lidí stále demonstrují před budovou.

Zatím nejsou žádné zprávy o násilnostech. Provládní poslanci ale schůzi bojkotovali, takže hlasovat se nemohlo.

'Postupujte podle zákona'

Ruský prezident Vladimir Putin mezitím prohlásil, že Rusko výsledky nemůže uznat, ani odmítnout, protože prý ještě stály nebyly oficiálně oznámeny.

Putin zároveň vyzval stoupence obou kandidátů, aby postupovali podle zákona.

Ve chvíli, kdy Juščenko skládal prezidentský slib, panoval ve sněmovně zmatek.

Předseda parlamentu Volodymyr Lytvyn několikrát marně vyzval poslance ke klidu a pak schůzi přerušil.

Opoziční poslanci požadovali, aby parlament vyjádřil nedůvěru ústřední volební komisi. Ta předtím prohlásila vítězem voleb proruského kandidáta, premiéra Viktora Janukovyče.

Mezinárodní pozorovatelé tvrdí, že nedělní volby provázela závažná pochybení. Okamžité přehodnocení výsledku voleb požadují Spojené státy i Evropská unie.

Občanský konflikt?

Předseda parlamentu Lytvyn řekl, že poslanci se musejí do sporu kvůli výsledkům voleb vložit.

K rozpoutání střetu stačí, aby někdo udělal první krok Volodymyr Lytvyn, předseda parlamentu

Jak dodal, předstírat, že se nic neděje, by bylo amorální a zločinné:

"Politická situace v zemi se ubírá nebezpečným směrem. Rychle sklouzáváme do rozsáhlého občanského konfliktu s nepředpokládanými následky."

"K rozpoutání střetu stačí, aby někdo udělal první krok. Je proto amorální a zločinné předstírat, že se v zemi nic zvláštního neděje," řekl předseda parlamentu.

Poslanci podle něj musí rozhodnout ještě co nejdříve, protože jinak za ně brzy rozhodnou lidé.

Protesty po celé zemi

Demonstruje se také na západě země, v oblasti označované za baštu opozice, kde několik městských úřadů odmítlo uznat výsledek voleb.

V celé zemi se zpřísnila bezpečnostní opatření

Úřady ve Lvově podle agenturních zpráv prohlásily Juščenka prezidentem.

Naopak v proruské, východní části Ukrajiny protestují hlavně dělníci, kteří Juščenka obviňují ze šíření extremismu.

Po celé zemi se zpřísnila bezpečnostní opatření. Úřady pohrozily, že proti porušování pořádku rázně zakročí.

Novináři nesouhlasí s cenzurou

Ulice vedoucí k budově parlamentu se mezitím proměnila v oranžovou řeku; oranžová barva symbolizuje opozici.

Její stoupenci skandují, aby se prezidentem stal opoziční kandidát Viktor Juščenko.

Ústřední volební komise prohlásila za vítěze dosavadního premiéra Janukovyče, kterému už blahopřál ruský prezident Putin.

Hrozí blokáda silnic

Státní televize záběry z demonstrace v Kyjevě nevysílá.

Desítky novinářů daly výpověď na protest proti, jak tvrdí, státní cenzuře.

Má-li být parlamentní hlasování o důvěře závazné, musí je podle ústavy iniciovat hlava státu. Odcházející prezident Leonid Kučma ale podporuje Janukovyče.

Spolupracovnice opozičního kandidáta Juščenka Julia Tymošenková uvedla, že pokud parlament nezasáhne, opozice zablokuje silnice a letiště a obsadí radnice.

Po celé zemi se zpřísnila bezpečnostní opatření. Úřady pohrozily, že proti porušování pořádku rázně zakročí.

Vyslovení nedůvěry

Ke svolání mimořádné schůze parlamentu, která by podle nich měla rozhodnout o zrušení sporných prezidentských voleb, vyzvali vůdci ukrajinské opozice.

VOLEBNÍ RIVALOVÉ VIKTOR JANUKOVYČ 54 let Bývalý guvernér průmyslového regionu Doněck Před volbami zvýšil důchody a platy ve státní sféře Chce zavést ruštinu jako druhý oficiální jazyk a povolit dvojí občanství VIKTOR JUŠČENKO 50 let Ekonom a bývalý guvernér národní banky Má za ženu Američanku Slibuje boj s korupcí, vytvoření 5 milionů nových pracovních míst a usiluje o tržní reformy Prohloubil by vztahy s Evropou a Západem

Demonstrace budou podle Juščenka pokračovat, dokud nebude prohlášen za vítěze.

Janukovyč na oplátku odsoudil politiky, kteří - jak řekl - svolávají lid na barikády.

Spojené státy pohrozily Ukrajině sankcemi, pokud údajné volební podvody nevysvětlí.

Mezinárodní dohled

Na průběh voleb si stěžují i mezinárodní pozorovatelé. Podle nich úřady zneužily svou moc a volby byly krokem zpět pro ukrajinskou demokracii.

Kyjevské vedení výsledky voleb odmítlo uznat, stejně jako několik dalších měst na opozicí ovládaném západě Ukrajiny.

Úřady pohrozily, že proti případnému porušování veřejného pořádku rázně zakročí.

Podle Centrální volební komise po sečtení více než 99 procent hlasů Janukovyč získal 49,4 procenta, zatímco Juščenko 46,7 procenta.

Dřívější volební odhady vycházející z rozhovorů s voliči přímo u volebních místností přitom naznačovaly, že premiérův rival Viktor Juščenko vede nejméně o šest procent.

Reakce ze zahraničí

Britský ministr zahraničí Jack Straw uvedl, že hlasování poznamenala řada pochybností a jeho nizozemský protějšek Bernard Bot doplnil, že země Evropské unie sdělí velvyslancům Ukrajiny své znepokojení.

Podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody pětadvacítka žádá "nové vyhodnocení celého volebního procesu", a to "jak s ukrajinskými organizátory, tak se zahraničními pozorovateli".

Český ministr se navíc obává, aby se Ukrajina nedala cestou 'bělorusizace', což by podle něj znamenalo odklon od demokratické proevropské orientace a naprostou izolaci.