|
Příznivci Kerryho zaplavili webové stránky kanadské imigrace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jistá Kanaďanka na svých webových stránkách nabízí zprostředkování sňatku nespokojených voličů Johna Kerryho s Kanaďanem či Kanaďankou. To, co původně vypadalo jako recese, teď začíná nabývat daleko větších rozměrů. Nejen tuto adresu, ale i kanadskou imigrační internetovou stránku zaplavili Američané usilující o vystěhování k severním sousedům. Jsou jich desetitisíce a to se ještě prý nedá srovnat s žádostmi o víza na kanadských konzulátech. Bez papírů snadno Podle naší spolupracovnice v Kanadě Anny Machové je cesta Američanů do Kanady snadnější než cokoliv jiného. Oba státy odděluje téměř čtyři tisíce kilometrů dlouhá, většinou nechráněná hranice, a tak stačí sednout do auta a prostě ji přejet. Větší problémy ale nastávají v okamžiku, kdy chce návštěvník získat právní status a pracovní povolení, protože i Američané podléhají imigračním zákonům. Počet návštěv imigračních internetových stránek se zvýšil po prohře Johny Kerryho ze 20 tisíc na 120 tisíc. Otroci, loyalisté a zběhové Kanada poskytovala Američanům útočiště už od počátku historie Spojených států. Přicházeli tam loyalisté, tedy lidé věrní britskému králi. Během první poloviny 19. století tam směřovali otroci, protože Kanada jako britská kolonie zrušila otroctví ve stejnou dobu jako Británie.
A v 60. a 70. letech v Kanadě končily tisíce odpíračů vojenské služby, kteří nechtěli být odvedeni do války ve Vietnamu. Odhadem jich bylo 40 - 90 tisíc. Mladí adepti války v Iráku by ale teď mohli mít problém se v Kanadě usadit, protože podléhají imigračním zákonům a zatím žádný Američan jako občan demokratické země v Kanadě nedostal azyl. Všechno ale závisí podle korespondentky BBC na tom, zda se podaří krizi v Iráku vyřešit bez zavedení povinné vojenské služby ve Spojených státech. Kdyby tíha konfliktu zůstala na profesionálních vojácích, pak by patrně masový odliv branců nehrozil. V opačném případě se ale taková vlna podle Anny Machové nedá vyloučit. Země zaslíbená Kanada může Američanům nabídnout řadu možností, které doma nemají. Například státní zdravotnictví a všeobecnou lékařskou péči. Také beztrestnost při používání malého množství marihuany. Poskytuje rovněž svobodu vdát se nebo oženit s homosexuálním partnerem. Kromě toho, jak Anna Machová podotýká, celková atmosféra je méně militantní. Kanaďané nemají rádi zbraně, nezúčastnili se válečného konfliktu v Iráku. Největší starost Kanaďanů prý není vnitřní bezpečnost, ale globální oteplování nebo epidemie jako je SARS. Spojené státy kanadské Kanada z velké části přijímá uprchlíky ze Spojených států s otevřenou náručí. Kdyby mohli Kanaďané hlasovat v amerických volbách, vyslovili by se v poměru 3:1 pro Kerryho.
V akademických kruzích se dokonce objevují návrhy, aby se ke Kanadě připojilo západní a východní pobřeží Spojených států, které preferovalo Kerryho a vznikly by Spojené státy kanadské. Zbytek by se prý s odkazem na počet křesťanských voličů ve středu Spojených států, kteří pomohli Bushovi ke znovuzvolení, jmenoval "Jesusland", Ježíšova země. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||