Martina Mašková redaktorka BBC

Američtí vojáci hledají před válkou v Iráku azyl v Kanadě

Dnes hledá útočiště na sever od 49. rovnoběžky nejeden americký voják, který odmítl nasazovat svůj život v Iráku.

Kanadská vláda se chystá rozhodnout, zda americkým dezertérům udělovat status uprchlíka.

Jedním z Američanů, kteří z vlasti odešli, než mohli narukovat do Iráku, je Brandon Huey. Neučinil tak prý ze strachu, ale z morálních důvodů.

Huye k tomu prý "dohnala tvrzení George Bushe o obrovských zásobách zbraní hromadného ničení v Iráku a iráckých vazbách na Al-Káidu".

"Ještě než jsem loni v listopadu dokončil základní výcvik, bylo zřejmé, že se v Iráku nic takového ani po několikaměsíčním pátrání nenašlo."

"Nabyl jsem pocit, že mě tam pošlou bojovat kvůli lžím a donutí na někoho střílet a riskovat vlastní život z důvodů, které vláda mojí země sama nedokáže ospravedlnit," vysvětluje Brandon Huey.

Devatenáctiletý mladík do svého odchodu z vlasti nikdy nebyl v cizině. A jak dlouho bude muset v Kanadě zůstat, netuší. Doma mu ale hrozí zatčení a odsouzení za dezerci.

Cesta zpátky není

Charlie Diamond, který opustil Spojené státy v roce 1968 v době války ve Vietnamu a dodnes žije v Torontu,se snaží americkým zběhům pomáhat:

Z kanadských břehů se zběhové na USA pouze dívají, vrátit se nelze

Podle něj jsou osobní důsledky lidí, kteří se takto rozhodnou, drtivé a neúprosné. Neexistuje prý cesta zpátky.

"Rozhodně nikomu nebudu doporučovat, aby odešel do exilu a smířil se s tím, že už nikdy neuvidí svou rodinu, nebude se moct vrátit, aby se postaral o nemocné rodiče, aby oslavil narození potomka nebo se s někým rozloučil na pohřbu. Nemám právo nikoho k takovému rozhodnutí nutit. "

Když už se však takový člověk rozhodl a je v Kanadě, může od Charlie Diamonda očekávat pomoc. Ten prý udělá, "co bude v jeho silách".

Američtí dezertéři tvrdí, že mají v Kanadě nárok na politický azyl. A jejich právní zástupci věří, že by jim mohla pomoct i skutečnost, že generální tajemník OSN Kofi Annan označil před časem válku v Iráku za nelegální.

Kdo rozhoduje?

Generálmajor kanadské armády Lewis McKenzie s tím ale nesouhlasí a odmítá zběhy považovat za uprchlíky. Nemyslí si, že na to má voják právo.

Podle McKenzieho stejně tak generálové nemají právo rozhodovat, jestli je válka ilegální, nebo ne.

Nabyl jsem pocit, že mě do Iráku pošlou bojovat kvůli lžím a donutí na někoho střílet a riskovat vlastní život z důvodů, které vláda USA sama nedokáže ospravedlnit Brandon Huey, americký zběh v Kanadě

"Vedení země - vrchní velitel ozbrojených sil - rozhodlo, že intervence Spojených států je legální. A vojáci na sebe už svým vstupem do armády berou povinnost tuto dohodu respektovat," dodává McKenzie.

Spolupracovnice BBC z kanadského Toronta Anna Machová odhaduje, že Kanada registruje od vietnamské války desetitisíce amerických dezertérů:

Až 90 tisíc zběhů

"Konzervativní odhady amerických dezertérů před vietnamskou válkou se pohybují kolem 30-50 tisíc amerických dezertérů. Podle nekonzervativních odhadů jde až o 90 tisíc Američanů."

V Kanadě může být prý až 90 tisíc amerických zběhů z Vietnamu

Podle Anny Machové jde v případě války v Iráku o málo oficiálně přiznaných zběhů. Dali by se prý "spočítat na prstech jedné ruky".

Podle mnohých je však v zemi daleko větší počet dezertérů, protože vstup do Kanady je pro Američany velmi snadný. Stačí jim údajně říct, "že jedou na koncert".

Kanadská vláda v současnosti odmítá argumenty obhájců typu "Kofi Annan tvrdí, že je válka v Iráku nelegální". Podle Anny Machové je postoj kanadské vlády určován její imigrační politikou a vztahem k USA.

Během války ve Vietnamu byly prý "kanadské dveře" otevřené doširoka. Američané byli údajně jakožto anglicky mluvící a dobře vzdělaní lidé vítáni.

"Situace se však změnila, dveře Kanady jsou přivřené, emigrace do Kanady je dnes nesnadná. Dezertéři sem nemohou přijít jako emigranti, nýbrž musejí žádat o azyl, což v současné době udělali čtyři lidé," dodává korespondentka BBC.

Rozhodnou volby

Podle ní by momentálně měla probíhat čtyři jednání. Jeden případ prý už prošel zahajovacím jednáním, další se budou řešit v prosinci.

Kanadská veřejnost je vůči zběhlým Američanům vstřícná

"Bude záležet na amerických volbách. Pozice republikánů a demokratů v otázce Iráku je hodně odlišná," vysvětluje Anna Machová.

Podle ní se na veřejnosti tlak Washongtonu zatím neprojevil, jelikož je počet žadatelů o azyl malý.

"Bude-li v USA vyhlášena vojenská povinnost, pak určitě budou stát před kanadskými hranicemi fronty a americká vláda bude muset reagovat."

"Navíc, Kanada je zvyklá na neustálou kritiku ze strany USA, a to již od roku 2001, kdy USA Ameriku obviňovala z nedostatku kontroly na hranicích," dodává zpravodajka.

Podle ní mají dezertéři podporu kanadské veřejnosti, protože ta byla jednoznačně proti účasti na válce v Iráku. Na to prý musela kanadská vláda reagovat a akcí v Iráku se neúčastnila.