|
Vítěz Bookerovy ceny reflektuje éru Thatcherové | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V Londýně se v úterý večer udělovala Bookerova literární cena dotovaná částkou 50 000 liber a tentokrát nechybělo překvapení.
Letošním držitelem prestižního ocenění se stal Alan Hollinghurst se svým románem The Line of Beauty, tedy Linie krásy. Je to vůbec poprvé v historii, kdy Bookerovu cenu získal autor knihy s homosexuální tematikou. Podle poroty rozhodla řemeslná dovednost a dokonalost literárního stylu Alana Hollinghursta, který není na britské literární scéně žádným nováčkem. Univerzitní učitel Svou první knihu vydal už koncem osmdesátých letech. S literaturou a psaním je spojen celý jeho život. Vystudoval ji jako odborný předmět na Oxfordské univerzitě, pak působil jako šéfredaktor literární přílohy listu Times a teď sám literaturu přednáší na Londýnské univerzitě. Přestože, je celý jeho život spjat s knihami a psaním, cena ho prý zaskočila: "Když se ohlédnete za historií Bookerovy ceny, zjistíte, že jednou z jejích hlavních jistot je nejistota, která obklopuje každý rok vyhlášení vítěze," prohlásil Alan Hollinghurst. Dodal, že jde o ocenění, které dokáže změnit spisovatelův život. Například proto, že výrazně zvyšuje zájem literární veřejnosti o autora a poptávku i prodej jeho knih. Sázka na favorita nevyšla Letošní ročník měl i podle sázkových kanceláří jasného favorita v knize Davida Mitchella s názvem Cloud Atlas. Jak připustil i šéf poroty Chris Smith, bývalý labouristický ministr kultury, který se mimochodem otevřeně hlásil ke své homosexuální orientaci, rozhodování bylo velice těžké: "Do užšího výběru se dostalo šest vynikajících knih a vybrat z nich tu nejlepší bylo opravdu mimořádně obtížné," uvedl Chris Smith. Diskuse prý byla napínavá, ale nakonec z ní vzešel velice důstojný vítěz. Pohled na svět očima gaye Samotná kniha je satirickou reflexi osmdesátých lét minulého století, politiky a éry vlády Margaret Thatcherové. Mladý anglický gay se nastěhuje do podkrovního podnájmu domu, který vlastní rodina čerstvě zvoleného konzervativního poslance. Ten se stranou prožívá vzestupy i pády tehdejší politické garnitury. Základem druhé vyprávěčské linií je sexuální orientace hlavního hrdiny a pohled pod povrch tehdejší i současné londýnské homosexuální komunity. Jak literární kritici zdůrazňují, i ve chvíli, kdy se autor pouští do popisu erotických scén, provází je intelektuální nadhled, nejde prý o pornografii. Generační výpověď Je pravděpodobné, že kniha se dostane i k českým čtenářům. Česká nakladatelství mají k laureátům Bookerových cen poměrně vřelý vztah. Česky vyšly například Půlnoční děti Salmana Rushdieho, Amsterdam Iana Mc Ewana či Pí jeho život od Yanna Martela. Hollinghurstova kniha částečně svědčí o hlubší potřebě britské společnosti vyrovnat se - nejen prostřednictvím literárních, ale i divadelních a filmových výpovědí - s érou Margaret Thatcherové. Generace tehdy dvacetiletých, třicetiletých Britů, ke které patří i Alan Hollinghurst, dozrála, utřídila si ty někdy syrové zážitky z mládí a získala také ambice se o ně podělit s generací mladší a podat zralou, utříděnou výpověď. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||