Petr Fischer Londýn

Za horkého favorita je považován David Mitchell s knihou povídek

Tou je od roku 1969 oceňován nejlepší román roku napsaný spisovatelem z Británie, Commonwealthu či Jihoafrické republiky.

Jméno letošního laureáta bude oznámeno v Britském muzeu v úterý 19. října.

V šestici "vyvolených" je kniha "Bitter Fruit" (Hořké ovoce) jihoafrického autora Achmata Dangora.

Dangor má za sebou zajímavou politickou kariéru, při níž se v boji proti apartheidu několikrát nevyhnul vězení.

Nominovaná kniha pojednává o tíži historie, které se Jihoafrická republika jen obtížně zbavuje.

Podle recenzentů se Dangorovi povedlo udělat z Afriky jakési širší lidské paradigma, v němž se odráží provázanost velké a malé historie, zejména to, jak tu velkou zkrátka nelze z našich životů jen tak vyhnat.

Blízká minulost

Do šestice nejlepších se dostali i dva romány pojednávající o blízké historii britské společnosti.

Autor knihy "The Line of Beauty" (Linie krásy) Alan Hollinghurst podle kritiků podal velmi komplexní obraz 80. let.

NOMINACE NA BOOKER PRIZE Achmat Dangor - Bitter Fruit Sarah Hallová -The Electric Michelangelo Alan Hollinghurst- The Line of Beauty David Mitchell - Cloud Atlas Colm Tóibín - The Master Gerard Woodward - I’ll go to Bed at Noon

Popisuje totiž drogovou vlnu, AIDS, korupční skandály konzervativní vlády a celkovou bezútěšnou atmosféru, která podle Hollinghursta v době vrcholného thatcherismu vládla.

Do jisté míry lze tuto knihu číst i jako analýzu příčin vítězství Tonyho Blaira v 80. letech, ale pochopitelně je "The Line of Beauty" hlavně román - recenze mimochodem oceňují skvělý Hollinghurstův jazyk.

Druhou knihou otočenou pohledem do nedávné britské historie je "I'll go to Bed at Noon" (Půjdu si lehnout v poledne), jejíž autor Gerard Woodward pro změnu sleduje dění v 70. letech.

Obě knihy na sebe "historicky" navazuje, styl a jazyk obou autorů se podle názoru kritiků dost odlišuje.

Tetovací salón

Čtvrtou nominaci do užšího výběru získal "The Electric Michelangelo" (Elektrický Michelangelo) od Sarah Hallové, který zajímavě pojednává intimní příběh ženy pracující v tetovacím salónu.

Sarah Hallová začínala poezií, první román jí vyšel v roce 2002

Právě průnik jehel do kůže, který spojuje hrdinku s lidmi kolem sebe, je jistým klíčem knihy.

Pátou nominací se může chlubit povídková kniha Davida Mitchella s názvem "Cloud Atlas" (Atlas v mracích).

Kritici v knize hodně oceňovali zvláštní hudebnost, s níž Mitchell propojuje jednotlivé kusy.

Henry James na druhou

Poslední nominovanou knihou je "The Master" (Mistr) irského spisovatele Colma Colm Tóibína.

Oním mistrem je americký spisovatel Henry James, obvykle zařazovaný mezi spisovatele proudu vědomí s Proustem, ale i Joycem nebo Virginii Woolfovou.

Colm Tóibín je nominován na Booker Prize podruhé

Stejné téma ve svém románu Autor pojednává v Česku populární David Lodge.

Tóibín sleduje pět let Jamesova života, je to jakýsi synchronní pohled do vědomí autora prostřednictvím jeho románové simulace.

Tóibín je prý stejně dobrý jako James, možná lepší - James na druhou.

Sláva i peníze

Zisk Booker Prize obvykle otevírá autorův nové možnosti a oceněné knihy vycházejí v řadě překladů, češtinu nevyjímaje.

Česky po zisku Booker Prize vyšly tyto knihy: Děti půlnoci Salmana Rushdieho, Amsterdam Iana Mc Ewana, Coetzeeho Hanebnost, Hotel u jezera Anity Brooknerové, nebo letošní novinka Pí a jeho život od Yanna Martela, který za svou knihu získal Booker Prize v roce 2002.

Oceněný autor získá navíc finanční prémii ve výši 50 tisic liber.

Kandidáty předkládá z části odborná porota, ale hlavně sami britští nakladatelé.

Z předložených titulů vybere porota složená z předních literárních kritiků, spisovatelů a akademiků nejprve širší seznam, který za měsíc zúží většinou na šest titulů a vítěz je pak vyhlášen za další čtyři týdny.