|
Mezi Slovenskem a Maďarskem pokračuje spor o tokajské | |||||||||||||||||||||||||||
O název sladkého tokajského vína se strhla mezinárodní bitva mezi Slováky a Maďary.
Když Evropská unie zprostředkovala dohodu, podle níž mají právo užívat název 'Tokajské' obě země, zdálo se, že rozpory jsou u konce. Spory však pokračují. "Město Mád je domovem nejslavnějších tokajských vinic. Zdejší vína pila šlechta z celé Evropy. V dobách komunismu se zde lisovalo obrovské množství vína, ale kvalita upadala a tokajské ztratilo na prestiži. "Dnes se Tokaj vrací na vinařskou mapu světa," říká Karoi Arch, který stojí v čele Královského tokajského vinařského závodu. "Jedno z tajemství vína," vysvětluje, "je v jílovité, červeně zbarvené půdě. Dobře drží vlhkost, dokonce i v období sucha, které v posledních letech oblast postihlo. Jako za Rakouska-Uherska Z tohoto místa je vidět i na nejsevernější výběžek Tokajských kopců, kde se nachází slovenská hranice. Podle nové dohody mezi Slovenskem a Maďarskem mají obě země právo na název 'Tokajské'. Tokajské víno vyráběné ve slovenské vesnici Viničky se prodává ve stejných půllitrových lahvích jako maďarské Tokajské. Vinař Gejza Noj je původem Maďar žijící na Slovensku a říká, že kvalita vína na Slovensku je stejná jako v Maďarsku. Podle slovenských vinařů dohoda ukončila čtyřicet let starý spor. Dohoda mezi Slovenskem a Maďarskem opatrně stanovuje rozměr deseti procent Tokajské oblasti na Slovensku a devadesáti procent v Maďarsku, podobně jako tomu bylo, když se na konci první světové války rozdělilo Rakousko-Uhersko. Výměnou za právo na použití názvu 'Tokajské' Slovensko souhlasilo se zlepšením kontroly kvality vína. Předseda Maďarské asociace horských vinařů Ferenc Marcinko v maďarském pohraničním městě Šato Aljo Ulhej má obavy z toho, že špatná kvalita slovenského tokajského poškodí snahy Maďarska o návrat Tokajského na světový trh. "Problém se slovenskými víny je, že jeho kategorie neodpovídají kategoriím maďarských vín. Jejich nejlevnější víno by se tady nemohlo prodávat jako tokajské," vysvětluje zástupce maďarských vinařů. "Jiné kategorie jsou si podobné a teď je třeba, aby obě země souhlasily se stejnými standardy." Ve vinném sklepě Stejně jako mnoho jiných místních vinařství je hlavní vinný sklep v Mádu v rukou zahraničního investora a většinu svých lahví prodává do zahraničí. Společník firmy Jurg Rasko vysvětluje, že mu starosti nedělají pouze slovenská vína, ale i maďarští kolegové, kteří vyrábí vína slabší kvality. "Víno by mělo zůstat v sudech nejméně tři roky a pak další dva roky v lahvích. To je dohromady pět let a to je minimum. Je to nákladná technologie, drahé víno a bohužel řada vinic se snaží prodávat tato vína za nízkou cenu," uvádí Juraj Rasko. Ve sporu o Tokajské nejde o otevřený boj. Všichni raději opatrně "našlapují kolem". Jak maďarští, tak slovenští vinaři teď chtějí, aby se jejich víno prodávalo na větším evropském trhu a ještě dále. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||