Robert Břešťan zpravodaj BBC

V České republice je 18 666 hektarů vinic

Nové vinice už se v Evropské unie nesmí vysazovat. České a moravské zaregistrované vinice mají teď rozlohu celkem 18 666 hektarů. Z toho česká vinařská oblast má jen 728 hektarů.

Ještě před dvěma sty lety byla plocha vinic asi 30 000 hektarů. Tahle plocha už je ale pro české a především moravské vinaře nedosažitelná.

"Dobrá vinice je práce na desetiletí. A během krátké doby před vstupem do unie se výrazného zvýšení plochy vinic nedalo dosáhnout," upozorňuje předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo.

Pokrýváme jen polovinu spotřeby

Česká republika proto v produkci vína není a nebude nikdy soběstačná. Vinaři z domácích zdrojů naplňují zhruba polovinu české spotřeby.

Smysl zákazu zakládání nových vinic vysvětluje vedoucí oddělení pro víno českého ministerstva zemědělství Antonín Králíček nutností regulace trhu.

Čeští vinaři mají podle jeho slov kapacitu produkce, kterou mohou bez obtíží na trhu uplatnit.

"My nemáme problém ani s prodejem v České republice, natož v Evropské unii. Kdybychom zvýšili prodej v zahraničí, sníží se prodej v Česku," říká předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo.

České a moravské vinaře může těšit aspoň to, že nemají potíže, s nimiž se potýkají jejich francouzští kolegové. Těm kvůli velké konkurenci levnějších vín ze zámoří, především z Chile, Austrálie a Jižní Afriky prodej klesá.

Obnovovat se musí

Zákaz vysazování nových vinic je dán nařízením Rady Evropské unie. I když je toto rozhodnutí možné změnit, prozatím se s tím nepočítá. Každý stát má ovšem právo na novou výsadbu vinic v objemu dvou procent.

Podle EU se v Čechách může víno zpracovávat jinak než na Moravě

"Obnovovat vinice musí každý dobrý hospodář. Staré vinice je proto nutné nahrazovat novými," konstatuje Jiří Sedlo.

Jak doplňuje vedoucí oddělení pro víno českého ministerstva zemědělství Antonín Králíček pravidla jsou stejná pro všechny členské země:

"V Evropské unii se počítá i s dotacemi na obnovu vinic. Na příští rok bychom z unie mohli pro místní vinaře přerozdělit osmdesát milionů korun."

Vinařští nadšenci, kteří by chtěli mít nějaký ten řádek pro svou vlastní potřebu se ovšem žádných zákazů bát nemusejí.

Pokud jejich vinice nepřesáhne deset arů, nepodléhají registraci, mohou pěstovat, sklízet i koštovat své výpěstky bez omezení. Zákon však zakazuje neregistrovaným vinařům dodávat výrobky na trh.

Chceme jinou kategorii

V Evropské unii také není vinice jako vinice. Dělí se podle klimatických podmínek na tři kategorie.

Například státy ležící v chladnějších oblastech na severu mohou vína více přislazovat, v jižních oblastech jde zase o jiná procenta kyselin.

Vinice v České republice se dostaly hned do dvou kategorií. Čechy jsou v té severnější, Morava ale už v jižnější kategorii, kde jsou pravidla přísnější. To se moravským vinařům nelíbí.

"Jde o způsob nakládání s hrozny při výrobě vína podle klimatických podmínek. My jsme byli podle našeho názoru zařazeni nesprávně. Je to pro nás méně výhodné," vysvětluje vinař Jiří Sedlo.

"Na severu jsou povoleny jiné postupy než na jihu, jiné maximální dávky přídavných látek. Například doslazování a množství kyselinek," dodává.

To, že by se moravští vinaři dočkali přeřazení do výhodnější kategorie se podle českého ministerstva zemědělství ale čekat nedá.

"Kategorii změnit nelze, je to dané přístupovou smlouvou. Ale počítá se s tím, že při špatných klimatických podmínkách je možné udělit výjimku," vysvětluje vedoucí oddělení pro víno českého ministerstva zemědělství Antonín Králíček.