Dárfúrská humanitární krize je označována za nejhorší na světě

Demonstranti tak chtěli varovat mezinárodní společenství před vysláním vojsk do násilnostmi zmítaného Dárfúru.

Na demonstraci v Chártúmu mnoho lidí uvedlo, že je připraveno zemřít v džihádu, svaté válce, pokud do oblasti zamíří zahraniční armády.

Podle zpravodaje BBC demonstrace nejspíše povzbudí vládu v jejím odhodlání neodzbrojit provládní milice v Darfúru, pokud nebudou odzbrojeni také povstalci.

OSN požaduje, aby vláda proti polovojenským jednotkám zakročila do třiceti dnů.

Africká unie zvažuje, že do Súdánu vyšle až dva tisíce vojáků mírových sil. Původně unie plánovala vyslat pouze tři stovky vojáků, které měly chránit její tým dohlížející na příměří.

Humanitární pomoc

Světový potravinový program Organizace spojených národů začíná do Dárfúru letecky dopravovat humanitární pomoc z Itálie.

Generální tajemník OSN Kofi Annan v úterý vyjádřil naději, že súdánské úřady si už uvědomují, že pokud se, jak Annan doslova řekl, nezachovají v souladu s požadavky Rady bezpečnosti na ukončení násilností v Dárfúru, ponesou za to důsledky.

Annan podle svých slov věří, že páteční rezoluce Rady bezpečnosti OSN je pro Súdánce jasným signálem a že budou spolupracovat při odzbrojování provládních polovojenských skupin.

Právě ty údajně mají na svědomí zabití tisíců dárfúrských civilistů.

'Krize pominula'

Generální tajemník OSN také řekl, že pokud Súdán do konce měsíce nezasáhne, Rada bezpečnosti zváží další opatření proti Chartúmu, včetně případných sankcí.

Súdánská vláda uvedla, že už má třicetidenní plán na odzbrojení polovojenských skupin, ale že krize už pominula.

Podle súdánských představitelů tlak ze strany OSN situaci pro kabinet jen komplikuje. Súdánský ministr zahraničí Mustafa Usmán Ismail dokonce řekl, že OSN nezná příčiny vzniku konfliktu:

"Rada bezpečnosti ignorovala hlavní příčinu těchto incidentů, a tou bylo povstalecké hnutí. To byli ti, kdo podnítili ozbrojování. Proto by to měli být povstalci, kdo nesou zodpovědnost za veškerou humanitární a bezpečnostní tragédii v Dárfúru."

Postoj Spojených států a Evropy vůči Súdánu kritizovala také Liga arabských států.

Odvrátit pozornost?

Zástupce Ligy v Londýně Alid Hamid se nedomnívá, že obrázek Súdánu na západě je spravedlivý.

Před dvaceti lety se vláda rozhodla pro islamizaci celého Súdánu Šimon Stejkoza

"Vím, že tam je krize. Jde o vojenský konflikt, nikoli o občanskou válku. Tisk není v informování nezávislý," domnívá se zástupce Ligy arabských států, podle kterého to vypadá, že Washington něco řekne a všechna západní média to opakují.

Spojené státy podle něj chtějí prostřednictvím Súdánu odvrátit pozornost od svého neúspěchu v Iráku.

Provládní arabské milici bývají obviňovány ze zločinů proti nearabskému obyvatelstvu. Podle fotografa Tomáše Kubeše, který letos strávil v Súdánu více než dva měsíce, jde především o etnický konflikt.

Etnický konflikt

"Jedná se o odlišná etnika a nesrovnalosti mezi nimi. Jde o nomádské arabské kmeny, které žijí v této oblasti. Sami Súdánci říkají, že nevědí, kdo jsou. Arabové je vnímají jako Afričany, Afričané jako Araby."

Tomáš Kubeš říká, že mezi jednotlivými etniky v Súdánu panuje nenávist. Arabské milice byly údajně využívány vládou v Chartúmu jako "čističi" celých oblastí.

S tím do jisté míry souhlasí i Šimon Stejkoza, který působil v Chartúmu asi čtyři roky jako humanitární pracovník. Podle něj vláda potřebuje tyto polovojenské skupiny na "špinavou práci".

Kořeny současného konfliktu v Dárfúru je podle Stejkozy třeba hledat v historii: "Před dvaceti lety se vláda rozhodla pro islamizaci celého Súdánu a veškeré problémy se snaží řešit touto cestou."