Eva Rybková redaktorka BBC

Před táborem Bredžjing čeká na registraci dalších 5 000 lidí

Humanitární agentury v uprchlickém táboře ve východním Čadu se snaží tisícům uprchlíků, kteří utíkají před násilím, zajistit ubytování a dodávky jídla.

Mnoho tisíc lidí z násilí postiženého Dárfúru přišlo o domov, někteří z nich jsou stále v regionu a odhaduje se, že 180 tisíc z nich dorazilo do sousedního Čadu.

Organizace spojených národů situaci popsala jako nejhorší humanitární krizi na světě.

Asi 43 000 uprchlíků našlo útočiště jen ve dvou čadských táborech - Fračana a Bredžjing. V těchto dvou táborech minulý týden propuklo násilí a humanitární pomoc byla přerušena.

Dodávky obnoveny

Ve východním Čadu, ve městě Abeche je i zpravodaj BBC Andrew Simmons, podle kterého se teď už potraviny dostávají k těm, kteří je potřebují.

"Máme štěstí, že deště v posledních čtyřech dnech ochably. Vypadá to, že dodávky se sem dostávají. V táborech Farčána a Bredžjing, ve kterých propuklo násilí, se humanitární pomoc zastavila.

"To je problém, protože před táborem Bredžjing čeká na registraci dalších 5 000 lidí. Teď nemají vůbec žádné jídlo," říká Simmons.

Minulý čtvrtek voják zastřelil dva uprchlíky. Jeden z nich byl obniněn z toho, že stál v čele násilností v těchto dvou táborech.

Vysocí představitelé OSN vydali zprávu, podle které čadští vojáci nespáchali žádný přečin.

Není jasné zda je násilí politicky motivované, ale představitelé Čadu se obávají, že do konfliktu se zapojí arabské milice ze Súdánu.

Krize od roku 2003

Mluvčí Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky ve východním Čadu Eduardo Kay, přiznává, že uprchlíci, kteří uvízli v Súdánu, jsou téměř naprosto ignorováni:

"Opravdu nevíme, co se děje na druhé straně hranice. Můžeme jen říct, že počet uprchlíků, kteří překročili hranici za posledních několik měsíců je zanedbatelný.

"Myslíme si, že lidé, kteří přišli o domov, jsou pod velkým tlakem súdánské vlády, aby nepřekračovali hranici. Súdánská vláda se je pokouší přemístit do jiných oblastí."

Milion lidí muselo podle odhadů opustit domov

Krize v Dárfúru začala ozbrojeným povstáním v únoru roku 2003. Následovala odvetná akce jak súdánské armády, tak arabských milicí Džandžauí, které jsou obviňovány za strašné zločiny spáchané proti místním obyvatelům.

Čísla jsou zatím nepřesná, ale hovoří se o 10 až 30 tisících zabitých lidí a milionu lidí, kteří přišli o domov.

Jak by se měla tato krize vyřešit? Sudánský ministr zahraničí Mustafa Osman Ismail o víkendu BBC tvrdil, že jeho vláda má situaci pod kontrolou a odmítal obvinění, že vláda nedokázala udržet milice na uzdě.

Kongres USA: genocida

"Vláda dělá všechno proto, aby odzbrojila povstalce. Naše vláda se v posledních dvou letech aktivně snažila zastavit boje na jihu země a obnovit mír v celém Súdánu. Na jihu nepřátelství brzy skončí.

"Za méně než tři nebo čtyři týdny podepíšeme na jihu země mírovou dohodu. Nikdy jsme si nemysleli, že se zapojíme do nové války v Dárfúru nebo v jiné části země," prohlásil súdánský ministr zahraničí.

Mustafa Osman Ismail dodal, že by se současná situace neměla popisovat jako etnický konflikt - konflikt mezi černošským a arabským obyvatelstvem v Africe, jak to vidí americká vláda.

Americký kongres tento týden rozhodl, že se v Dárfúru odehrává genocida. Americký prezident Bush dal svolení k jednostranné vojenské akci na zastavení konfliktu.

"Znovu a znovu jsme to opakovali a tato práce s definicemi a důkazy a rozhodnutími pokračuje. Nejdůležitější je pomoct lidem, protože se tam stále dějí masakry a další strašné věci," řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher.

Arabský svět věří tomu, že západní země hledají záminku pro zásah v Súdánu. Súdánský ministr zahraničí Mustafa Ismail tvrdí, že by Británie s vojenským zásahem neměla spěchat.

Nečestné důvody pro pomoc

Hassan Issa, bývalý egyptský diplomat, který teď pracuje pro Egyptskou Radu pro zahraniční záležitosti v hlavním městě Káhiře, podezřívá západní mocnosti, že mají zájem zasáhnout do krize z mnohem nečestnějších důvodů.

"Krize je příliš nafouknutá. Je to přehnané do krajnosti, protože chtějí, aby si všichni mysleli, že se to tam něco děje. Ve skutečnosti dochází rozdělování Súdánu a toho oni chtějí dosáhnout. Celkový plán je rozdělit arabské země, ty významné arabské země na střepiny," prohlásil Hassan Issa.

Tuto interpretaci samozřejmě odmítají jak Američané, tak Britové i další.

Británie je připravena vyslat do Súdánu pět tisíc vojáků. Austrálie je ochotna se přidat. Francie, Rusko a Čína mají proti rezoluci OSN, požadující sankce námitky.

Až příliš to vyvolává vzpomínky na rozpory, které se objevili v předvečer invaze v Iráku.