|
Zákaz kouření v Británii možná nebude celoplošný | |||||||||||||||||||||||||||
Po Irsku, kde se nesmí kouřit v barech a restauracích již od 1. března letošního roku, zvažuje podobný zákaz v některých veřejných prostorách také britská vláda. Premiér Tony Blair minulý týden naznačil, že příslušné zákony by mohly být přijaty již během několika příštích měsíců. Sám Blair byl přitom za mladých let kuřákem, přestal kouřit v den své svatby s manželkou Cherie. Váhavý přístup britské vlády Podle expertů mají zkušenosti z obou zemí mají na veřejnou debatu v Británii jistý vliv, nicméně úvahy o tom, že by se mělo kouření na veřejnosti v Británii úplně zakázat nebo dále výrazně omezit, se vedou už léta. Provází je ovšem obava z toho, nakolik by měla či může centrální vláda zasahovat do každodenního života lidí, do jejich životního stylu a zvyklostí. Premiér Blair prohlásil, že konečnou verzi restrikcí možná ponechá vláda na místních úřadech, tedy jednotlivých hrabstvích. Politicky nekorektní ministr Podle statistik si pravidelně zapálí cigaretu asi každý třetí dospělý Brit a to přesto, že cigarety jsou vzhledem k vysoké spotřební dani v Británii jedny z nejdražších v Evropě - balíček značky Marlboro stojí v přepočtu kolem 250 korun. V současné veřejné debatě o úplném zákazu kouření jde však také o sekundární kouření - cigaretovému dýmy je doma nebo na pracovišti vystaveno přes 40 procent Britů. Na následky pasivního kouřená zemřou v Británii podle lékařských statistik každý den dva lidé. Mnozí se však ptají, jak to britská vláda míní se zákazem kouření vážně, když ministr zdravotnictví Johna Reid v úterý prohlásil, že cigareta je jednou z mála radostí chudých lidí v Británii: "Jak by řekla moje matka, lidé z nižších společenských vrstev si v životě mohou dopřát jen opravdu málo radostí - a za jednu z nich považují právě kouření." "A tak musím přiznat, že mě tak trochu znepokojuje ten jednoznačný protikuřácký postoj lékařské veřejnosti a protikuřáckých aktivistů,“ uvedl John Reid ve své filipice na obranu kuřáků. Charita brání nekuřáky Ministrova slova samozřejmě podráždila hlasitou britskou protikuřáckou lobby, která ho obvinila z toho, že vysílá "mlžící signály a vytváří kouřovou clonu". Deborah Arrnottová, která je ředitelkou protikuřácké charity s příznačným názvem Ash (Popel), odmítla Reidovo obvinění, že právě její organizace kuřáky nemístně poučuje. "Domnívám se, že je to naopak pan ministr, který ostatní nepřiměřeně poučuje," uvedla Deborah Arnottová a dodala: "Zastáváme názor, že je třeba chránit zaměstnance, například ty ubožáky v restauracích a v barech, kteří jsou zplodinám z cigaret nejvíce vystaveni a kteří na jejich následky umírají." Drakonický zákaz 'může škodit' Pokud Británie skutečně zakáže kouření v barech a restauracích, nepůjde zřejmě o celoplošný zákaz. Ostrost restrikcí se v různých oblastech Spojeného království může lišit. Navíc například odborníci ve Skotsku varují, že drakonický zákaz kouření by měl nejméně jeden negativní dopad. Zatímco teď se kuřáci vypraví alespoň do hospody a mají nějaký pohyb a společenský život, pokud si v ní nebudou moci zapálit, zůstanou doma, což povede k růstu takzvané "bačkorové kultury" a všech dalších zdravotních neduhů, které s ní souvisejí. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||