|
V Irsku típají při vstupu do baru cigaretu | ||||||||||||||||||||||||||||
Irsko se od pondělí stalo přes odpor domácí kuřácké lobby první evropskou zemí, která zakázala kouření na pracovišti. Zákaz bude platit také ve více než deseti tisících irských barech, hotelích a restauracích.
Irský ministr zdravotnictví Michael Martin vysvětluje, proč se vláda v Dublinu rozhodla k tak novátorskému řešení: "Irsko má v současné době největší počet srdečních onemocnění v Evropské unii. Zákon má také ochránit zaměstnavatele před eventuálními spory se zaměstnanci, kterým kouření na pracovišti nevyhovuje a mohli by se začít domáhat spravedlnosti u soudu," varuje Michael Martin. Za porušení vysoké pokuty Zákaz kouření je však zahalen clonou pochyb týkajících se například toho, jak chtějí vládní úředníci jeho striktní dodržování kontrolovat. Zastáncům kouření to bude znít bezpochyby jako pasáž z Orwellovy knihy 1984, ale irská vláda vyškolila několik stovek zdravotníků, kteří nemají v popisu práce nic jiného než prosadit zmíněný zákaz v praxi. Zavádí také dramatické pokuty za jeho porušení, kdo bude přistižen se zapálenou cigaretou, může být potrestán pokutou až ve výši 3000 eur, tedy více než 150 000 korun. Při jejím nezaplacení bude samozřejmě hrozit vězení - těžko říci, jakou bude pro kuřáky útěchou, že právě vězeňské cely, společně s psychiatrickými léčebnami a pečovatelskými domy, budou patřit mezi místa, kde zůstane kouření i po dnešku povoleno. Vzpurný irský venkov Všeobecně se očekává, že snazší bude ohlášený zákaz kouření zavést ve větších městech, především v Dublinu. Složitější to bude zřejmě na venkově, kde jsou místní hospůdky a cigareta u pinty piva či sklenky irské whisky doslova vetkány do tkáně místního životního stylu. V Irsku kouří zhruba třetina dospělé populace a irská vláda zavádí zákaz také s nadějí, že odnaučí lidi kouřit. Musí však počítat také s poklesem příjmů ze spotřební daně z cigaret a z tabákových výrobků. Nižší daně kompenzují úspory ve zdravotnictví Irský premiér Bertie Ahern i ministr zdravotnictví Michael Martin však argumentují tím, že kouření přijde irskou ekonomiku každý den na sedm miliónů eur na nemocenské a nižší produktivitě. Další více než miliardu eur stojí léčba nemocí vyvolaných kouřením, včetně rakoviny, infarktů a onemocnění cest dýchacích, a tyto náklady by s úbytkem kuřáků měly klesat. Navíc irské ekonomice se vede relativně dobře, stát hospodaří s přebytkem, takže má určitý polštář, který by jí měl eventuální pokles příjmů z daní pomoci zvládnout. Kdo je další na řadě? Irskou iniciativu sledují s bdělým zájmem další vlády v zemích Evropské unie a pozorovatelé poukazují na to, že pokud se zákaz kouření na pracovišti v praxi prosadí, další státy mohou příkladu následovat. Z něčeho podobného mají obavy například zastánci kouření v Británii. Také proto, že se v zemi už několik měsíců diskutuje o zákazu kouření v restauracích a na některých veřejných místech. Na jednoznačnou prognózu týkající se Británie je však z mnoha důvodů zatím příliš brzy, prosazení podobného zákona by bylo v Británii mnohem obtížnější také například proto, že Irů jsou tři milióny a Britů necelých šedesát miliónů. |
| ||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||