Pondělí 15. října 2001

předcházející

Neprojdou

Bohumil Doležal

Jaké šance má islámský terorismus v České republice? Na první pohled by se mohlo zdát, že značné: putimská anabáze čtyř obrněnců z Hodonína do Prahy, kterou se zájmem a pobavením sledovala celá střední Evropa, může u lidí ustrašených a náchylných ke stresu vzbudit jisté pochybnosti o spolehlivosti technických prostředků, jež má náš stát proti moderní hrozbě z neznáma k dispozici.

To je zpráva špatná. Je však bohatě vyvážena zprávou druhou, jež je dobrá, ač tak na první pohled nevypadá: během noci z úterý na středu z transportéru, situovaného před budovou RFE, kterou hlídají po zuby ozbrojení policisté a výsadkáři, zmizela zadní světla. Totiž jaképak zmizela: někdo je ukradl.

Co z té druhé, zdánlivě špatné zprávy plyne? Ačkoli si to asi ani neuvědomujeme, chrání nás před událostmi, podobnými těm, co se přihodily před měsícem v USA, mnohonásobná, spolehlivá, spontánní, přitom finančně i technicky nenáročná bariéra, proti níž jsou zpřísněná bezpečnostní opatření na amerických letištích účinná asi jako dětská pistolka proti kulometu.

Představte si následující scénář: teroristické komando vychází z hotelu. Má namířeno na letiště, kde hodlá unést civilní letadlo a zbořit jím nějaký symbol české státnosti - například Národní muzeum nebo Plzeňské pivovary. Bariéra číslo jedna: mercedes, který je měl dopravit na Ruzyň, je fuč. Někdo ho ukradl.

Velitel sahá do kapsy pro mobil, aby přivolal taxi. Bariéra číslo dvě: mobil je fuč, někdo ho ukradl. Teroristé míří k nejbližší trafice, aby zakoupili jízdenky na prostředek veřejné dopravy. Bariéra číslo tři: peněženky jsou fuč, někdo je ukradl.

Vojákům džihádu nezbývá, než vydat se na letiště pěšky. V tuto chvíli je už na devětadevadesát procent jasné, že jejich hanebný plán ztroskotal. I kdyby se jim však čirou náhodou podařilo dorazit včas, zafunguje u pasové kontroly bariéra číslo čtyři: pasy jsou fuč, někdo je ukradl.

Spíše pro formu existuje ještě poslední bariéra: teroristé proniknou do letadla, ulebedí se v první třídě a po chvíli zahajují akci: jenže nože a sekáčky jsou fuč, někdo je ukradl.

Válečníci Alláhovi, vězte, že terén, do kterého přicházíte, je nehostinnější než hřebeny afghánských hor. Proti holým, leč zlatým ručičkám Rumcajsových potomků nemáte nejmenší šanci.