Středa 3. října 2001

předcházející

Hygiena národa

Ivan Medek

Někteří naši politikové si prý - říkám prý, abych je nemusel jmenovat, nechávají už léta od svých sekretariátů vypracovávat přehledy o tom, jak často a jak dlouho se jejich tváře objevují v televizích, jaká je frekvence jejich jmen, projevů a článků o nich v tisku. Podle toho pak hodnotí media.

Vím, že neříkám nic nového. Je to snad běžné i jinde, je to, jak také někteří politikové s oblibou říkají standardní. Ano, potvrzuje to jejich důležitost, popularitu, jedním slovem jejich existenci. S tím se asi nedá nic dělat. S čím by se ale něco dělat dalo a podle mého soudu i mělo, je způsob, jakým média - a vím, že mluvím do vlastních řad - zacházejí s pochybnými individui nebo skupinami, po kterých by slušný pes neměl ani štěknout.

Proč se na ně máme dívat, když se někde v koutě ve skupince - sami nikdy, jsou přece zbabělci - sejdou, hulákají hlouposti blbé až k nevíře, mávají prackama,aniž možná tuší, co to znamená a vláčejí v blátě státní vlajky. My přece nechceme vědět, jak se jmenují a co si myslí.

Představme si, že by televize, rozhlasoví reportéři či novináři brouzdali po sklepích a krčmách a natáčeli, zaznamenávali opilecké nadávky, o jejichž úrovni neměl Jaroslav Hašek ani ponětí. Domnívali bychom se, že také to patří k povinnosti nestranně a tzv. vyváženě informovat? Sotva.

Vždyť přece ta individua jsou nadšena, když se jejich tváře objevují na obrazovkách, když se nad jejich žvaněním uvažuje o svobodě projevu, dokonce, když jsou v nebezpečí, že je na chvíli zavřou. To je to, co povrzuje jejich existenci. Články si vystřihují, lepí na stěny hospod, kde jim občas někdo zaplatí pivo, znovu a znovu se na sebe dívají na videu, které přehrávají ostatním členům stáda. Jsou sami sobě aktéry i obdivovateli. A my, jak se s oblibou říká, daňoví poplatníci, jim to umožňujeme, ba přímo věnujeme.

Přestaňme s tím. Neuvádějme jejich jména, pišme o nich jako o nýmandech - nic jiného nejsou, nefilmujme je. Navrhuji to všechno v zájmu hygieny společnosti, za kterou media přece odpovídají také. Nebo se mýlím a k povinnostem žurnalistů patří tzv. objektivní zpravodajství o obsahu smetišť, kanálů a zvratků? Promiňte.