Úterý 2. října 2001

předcházející

Umělci za a proti

Jan Rejžek

Jak se dalo čekat, američtí a britští umělci se už pár dnů po teroristických útocích v New Yorku a ve Washingtonu dali do práce a vymysleli pohotové dobročinné akce pro pozůstalé, počínaje benefičním koncertem Pocta hrdinům.

Diváci během jeho přímého přenosu telefonicky darovali peníze rodinám obětí a ještě si popovídali s obvykle nedostupnými celebritami typu Toma Hankse, Clinta Eastwooda, Jacka Nicholsona nebo Julie Robertsové, které přijímaly částky na druhé straně aparátu. Takže se vybralo víc, než při akci hudebníků Live Aid před 16 lety hladovějící Etiopii.

Prakticky od onoho černého zářijového úterý denně průběžně slyšíme a čteme, že herecké a pěvecké hvězdy světa posílají na konta úctyhodné částky. Naposledy oscarová herečka a zároveň čerstvá velvyslankyně dobré vůle vysoké komisařky OSN pro uprchlíky Angelina Jolieová poskytla milión dolarů na pomoc afghánským utečencům. U nás vládne ticho a klid. Víte, že se tomu ani moc nedivím?

Proti takovému Tomu Hanksovi nebo Julii Robertsové to mají ovšem zdejší dobrodinci ze showbusinessu těžší a jejich angažmá i v podobných charitativních akcích vyvolává v české veřejnosti zřejmě značné rozpaky. Hned vám vysvětlím, proč si to myslím.

Jak známo, například málokterá z předních postav tuzemské populární hudby se vyhnula zpěvu Venceremos a podobných hitů na pódiu sokolovského festivalu politické písně nebo oblažování komunistů a příslušníků SNB na různých plesech a sjezdech. Na prstech jedné ruky byste spočítali herce, kteří se nezkompromitovali účastí v režimních filmech a seriálech, o podpisech Anticharty už vůbec nemluvě.

Pokud má podle známého přirovnání umělec působit jako kanárek v uhelném dole, který varovným pípáním ohlašuje hrozící nebezpečí, pak naši milí oblíbení šoumeni byli za Husáka kanárky slepými, hluchými...

Proč mám věřit jejich jakémukoliv dnešnímu "za", když byli v minulosti vždycky "proti," nebo jejich nynějšímu „proti," když tehdy podporovali "za"? Ještě aby mi ti, co bojovali "za", teď tvrdili, že tím dávali nenápadně najevo, že jsou vlastně jasně "proti"!

A tak bych byl asi nejradši, kdyby místní pěvci a pěvkyně, baviči a bavkyně projevovali dobré srdce spíš anonymně a pár drobtů ze svých, za každého systému dobře namazaných chlebů, poskytovali potřebným bez obvyklé sebereklamy a s upřímností o to větší.