Úterý 10. července 2001

předcházející

Vzpomínky na Karlovy Vary

Jan Rejžek

Máme okurkovou sezónu. Počet českých učitelek pojídaných žraloky na Jadranu už není, co býval, a záhadné kruhy v moravském obilí nevzruší ministra zemědělství Fencla, natož ministra vnitra Grosse. Proto je další ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech vyslovenou manou z nebe a naši novináři si ho nemohou vynachválit.

Přece jenom tam lecjaká naslibovaná atraktivní hvězda ze zahraničí přijede, Gregory Peck dostane zánět slepého střeva, režisér Jiří Menzel sešvihá bičíkem producenta nebo aspoň upadne kůň při úvodním kočárovém ceremoniálu.

Prostě vždycky se tu něco stane, co zaplní hrozivě zívající prázdné novinové sloupce, hluché minuty rozhlasových reportáží a slepý obraz televizních vstupů. Co na tom, že to se seriózním rozborem promítaných děl či s hodnocením kvalit a záporů akce souvisí asi jako momentální model brýlí Jiřího Bartošky. Nechte nás žít, volají muži a ženy od počítačů, mikrofonů a kamer, vždyť je léto!

Dovolte tedy, abych v rámci karlovarského festivalového plkání nezaostal a posloužil vám historkou, která pochází z nezapomenutelného prvního svobodného ročníku v devadesátém roce.

Ohavným hotelem Thermal tehdy vytřeštěně bloumaly staré struktury a nevěděly, co si počít, neboť se mezi nimi objevili lidé jako Miloš Forman, Arnošt Lustig, Ivan Passer, Jan Němec a jiní zrádci socialistické kinematografie. Setrvačný ředitel festivalu, mimochodem předlistopadový šéf Filmexportu a zeť Lubomíra Štrougala, na potkání rozdával pozvánky na recepce. Taková to byla velká porevoluční doba, vážení!

Na pár dnů do Karlových Varů dorazil i jeden z největších amerických filmových herců - Robert De Niro. Při vší úctě, mám dojem, že hlavně proto, aby se podíval na našeho nového pana prezidenta. Jejich setkání se podařilo diskrétně zprostředkovat v jisté útulné karlovarské vinárně, ale mezi pány kvůli jazykové bariéře vládly rozpaky.

Náhle se otevřely dveře, vtrhla zřejmě nejmilovanější česká herečka, a rovnou k hlavě státu (šlo o jinou dámu, než si možná myslíte). Když byla upozorněna, že se tam taky nachází její slavný zámořský kolega, krátkozrace se mu podívala ze vzdálenosti několika milimetrů do tváře a křemílkovským hlasem pravila: "Toho neznám!" Vylekaný umělec zakrátko opustil místnost a obávám se, že se k nám už nikdy nevrátí…

Naopak pár let po něm přicestoval ke kolonádě skutečně ještě nepříliš známý mladík Leonardo Di Caprio a leckterý pražský filmař dodnes vypráví slečnám po kavárnách, jak s ním řádil v noci na diskotéce u bazénu.

Tím chci říct, že nejen pro karlovarský filmový festival a jemu oddané mediální kruhy by měla i nadále platit nepatrně pozměněná věta z Osbornova Komika: "Chovejte se slušně k lidem, o nichž nevíte, že stoupají k vrcholu. Třeba vám přijdou vhod, až na něm budou…"