Pondělí 2. července

předcházející

Zmáčkněte enter!

Jiří Hanák

I naši předkové to měli s technickými vynálezy těžké. Ovšem takový vlak táhla sice jakási čmoudící potvora, ale byla to přece jen řada kočárů či nákladních fasuňků. A automobil sice smrděl a nepáchl libě koňským potem a kobližkami, dlouho to však byl jen kočár, tažený holt čímsi jiným než koňmi.

Od té doby však se technické vynálezy rozplemenily, získaly na sebevědomí a na záludnosti. Chovají se jako psi. Cítí-li autoritu, slouží a neodmlouvají. Cítí-li však slabou ruku, jejich potměšilost nezná mezí.

Když jsem před deseti lety začínal psát na počítači a něco se popsulo, zavolal jsem na pomoc kolegu odborníka. Po letmém pohledu zmáčkl klapku enter a vše fungovalo. Při druhém zádrhelu jen přes rameno prohodil: zmáčkni enter. Učinil jsem a fungovalo to. Při třetí krizi jsem si řekl: jsi dospělý, máš vysokou školu, zmáčkni enter! A nic! Ani podruhé nic! Přišel onen kolega odborník, zmáčkl enter a fungovalo to.

Telecom považuju za jedno z takových ďábelských hejblátek. Každý normální člověk samozřejmě ví, že s Telecomem za drábky nemá smysl se přetahovat, ale odolejte, když máte na účtu čtyři zahraniční hovory a s nikým jste v zahraničí nemluvili.

Hlas na jeho reklamačním čísle vás vlídně vybídne, abyste ťukli na jedno z devíti čísel na ciferníku, podle toho, co si přejete. Ťuknete a nic. Poučeni historií předáte sluchátko adolescentovi. Zaposlouchá se, ťukne a můžete hovořit. Fuj tajbl! Telecom byl opět vítěz! Jako hejblátko vás pokořil, jako podnik měl pravdu, protože jste se zahraničím nehovořili vy, ale hovořili z vašeho telefonu jiní a ještě vás rozpis těch hovorů stál více, než hovory samy.

Člověk v jistém věku a jistých technických schopností nemá být pyšný a má uznat, že svět moderní techniky už nebude pro něj. Ale co si má počít se světem, který przní arogance, otravuje blbost a namyšlenost mocných?

Máme českého ministra zahraničí, který za naše peníze vystupuje jako obchodvedoucí soukromé televize NOVA, neboť pro jejího magnáta organizuje ve Spojených státech obchodní schůzky. Oba, jsouce usvědčeni, tváří se jako ztělesněná nevinnost, přičemž magnát chce dokonce žalovat ty, kteří na to upozornili.

A máme mladého muže, který se ucházel o vůdcovství jedné z parlamentních stran. Nevzdělaný až běda a jazykového vybavení nulového pravil veřejně, že studovat nebude, neboť má školu života. Klapku enter ovládá jistě dobře, avšak zmizí, zmáčkneme-li ji my, které technika nemiluje?

Máme také místopředsedu sněmovny, který odmítá opustit místo ve vedení polostátní ČEZ a tvrdí, že tam bude pracovat i zadarmo. To abychom zavolali biskupa, neboť tolik obětavosti u českého politika je rovno zázraku. Ten člověk si rád ze zálohy zabije nějakého muflona. Říká tomu relaxace. Uvěříme mu, až na muflona půjde s oštěpem a na medvěda s vidlemi.

Máme také poslance, významného člena mediální rady, za normalizace cenzora, škrtícího hudební skupiny, který se vůbec nestydí a nestydí se za něj ani jeho sociálně demokratická strana.

I podivného místopředsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání máme. Za ODS kandidoval do Senátu, tvrdí však, že je nezávislý. Český železný Berlusconi ho před časem veřejně nazval tajtrlíkem, avšak dnes mezi nimi panuje harmonie, česky soulad.

Jak to říkal předválečný šéf českých lidovců Šrámek? Co politika rozděluje, to slivovička spojuje. Nebo říkal peníze? Už si nepamatujeme. Jaký "enter" tyto lidi vyžene z veřejného života?

Nechme to už na mladých, bude to jejich svět. Obáváme se však, že budou-li s jeho zmáčknutím váhat dlouho, bude jejich svět hůře obyvatelný než ten jejich technický pro nás starší. Tak tedy, mačkejte enter, dokud je čas!