Přehled britského tisku

Čtvrtek 30. května 2002

předcházející

Připravil Jaroslav Beránek

Nebělošský náměstek ministra financí

Tony Blair využil náhlé rezignace ministra dopravy Stephena Byerse, k rozmáchlejším přesunům ve vládě, než jaké prý původně plánoval. A tak měl velký den i jeden bývalý bouřlivák: Někdejší radikální levicový aktivista Paul Boateng povýšil a stal se prvním členem britského vládního kabinetu černé pleti. Okamžitě zdůraznil, že nechce být posuzován podle původu, ale charakteru a výsledků na novém působišti. Je fakticky druhým mužem na ministerstvu financí a bude odpovídat za to, aby veřejné výdaje v konečném účtování takříkajíc "seděly". Má tedy na starosti jeden z nejobtížnějších kabinetních úřadů. Jak jeho kariérní skok zachycují dnešní britské noviny?

Jeho rozesmáté fotografie vévodí většině titulních stran seriózních deníků. Připomínají, že muž, který ve svých divočejších letech například přišel na charitativní akci v dráždivém ženském převleku a odvážil se riskovat přízeň tradiční labouristické levice, když poslal své děti do soukromé školy, si povýšení zasloužil nejen výkony v nižší funkci na ministerstvu financí, ale i svým postupným příklonem od staré k nové Labour premiéra Blaira.

Guardian tvrdí, že jde o další důkaz, o co dále pokročila etnická integrace v Británii, než v mnoha sousedních členských zemí Evropské unie. Timesy jsou opatrnější - pomohly si parafrází slavného výroku prvního muže na Měsíci: "Je to velký skok pro Paula Boatenga, ale malý krok pro britské černochy."

Podle deníku včera sice "bylo slyšet prasknutí neviditelného skleněného stropu", do něhož dosud ve vládních kruzích naráželi zástupci této etnické skupiny. Boateng, jehož otec byl politický předák z Ghany, jim razí cestu, ale podle Timesů bude ta cesta černých Britů na nejvyšší posty v politice a byznysu, ještě dlouhá. Zvláště ve srovnání s tím, kam už došli Afro-Američané.

Byersův následník v čele resortu dopravy

Paul Boateng poněkud zastínil i nástupce ministra dopravy Stephena Byerse, jehož odchod vlastně dal toto celé do pohybu, i když doprava a její nový šéf Alaistair Darling mají v tisku taky dost prostoru. Guardian si myslí, že ministr musí především něco dělat s přecpanými silnicemi a dálnicemi - a uvalit poplatky za jejich užívání. Podle Independentu Darlingův nástup do čela tak problematického odvětví naznačuje, že si premiér konečně, po sérii pohrom, uvědomil, jak důležité je mít ve vládě efektivní, kompetentní manažery a nespoléhat se, že si všechno u voličů vyžehlí kampaněmi organizovanými labouristickou mediální mašinérií.

Dóm milénia, kdyby byl Blair manažér a královská hotovost

Jedním z jejích propadáků byl obří - a mohutně ztrátový - projekt londýnského Dómu milénia. Včera vláda oznámila, že dóm přenechává zatím vlastně zdarma - totiž za podíl na budoucím zisku - mezinárodnímu podnikatelskému konsorciu, které tam chce zřídit halu pro hudební a sportovní akce. Konsorcium sice slibuje, že v dómu budou vystupovat špičkoví umělci, včetně Barbry Streisandové, Madonny nebo skupiny U2. Ale plán, že než bude přestavba schválena, vláda vysype z kapes daňových poplatníků ročně další miliony liber, moc potlesku nesklidil.

Dejme tomu Daily Telegrpah - poznamenává, že kdyby za blamáž s Dómem milénia nebyla odpovědná vláda, ale soukromá společnost, buď by se snažila prodat pozemek za co nejvyšší cenu, nebo by už dávno zbankrotovala.... No a mluvíme-li o bankrotu, ten samozřejmě nehrozí britské královské rodině - nicméně Independent téměř přes celou první stranu otiskuje výsledky vlastní analýzy, podle níž královně dramaticky docházejí peníze na hotovosti, mimo jiné kvůli menším ziskům z paláců a škrtům v příspěvcích ze státní pokladny. Alžběta druhá bude prý možná nucena požádat parlament, aby ji z téhle krize dostal.