Pondělí 18. března 2002 - 13.01 SEČ

Kompromisní dohoda summitu EU

Summit Evropské unie provázely i v Barceloně demonstrace, proti globalizaci a kapitalismu

Zpracoval Jan Rozkošný

Urputná debata o liberalizaci trhu s elektřinou a plynem, tak by mohla znít stručná charakteristika summitu Evropské unie v Barceloně.

Šefové zemí patnáctky se v pátek a v sobotu zejména snažili znovu nastartovat ekonomické reformy, které by výrazně zvýšily konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Nejkontroverznější otázkou bylo, kdy a za jakých podmínek otevřít národní trhy s elektřinou a plynem celoevropské konkurenci.

Ústupek Francii

Jednání části summitu Evropské unie se poprvé účastnili i zástupci kandidátských zemí a český ministr financí Jiří Rusnok se vyslovil pro větší liberalizaci evropské ekonomiky, hned ale dodal, že se musí postupovat obezřetně.

	Dohody ze summitu
		částečná liberalizace energetického trhu
		zvýšení evropského věku pro odchod do důchodu na 65 let
		příspěvek na vědu 3 % HDP
		zavední evropské zdravotní karty
		snížení daní pro nízkopříjmé skupiny
		výuka dvou cizích jazyků ve školách

"Česká republika je pro liberalizaci, ale současně je i pro zavedení pravidel, která zaručí, že na liberalizovaném trhu bude panovat férová soutěž, aby trh neovládlo několik dominantních hráčů. Myslím, že evropská liberalizace je záležitost tohoto desetiletí," uvedl český ministr financí Jiří Rusnok.

Podobný názor má i většina evropských politiků, což dosvědčuje i výsledný kompromis, podle něhož by měl být od roku 2004 otevřen na evropské úrovni podnikový trh s energiemi a s plynem.

Úplná liberalizace trhů s elektřinou, která podle svých zastánců přinese evropským uživatelům nižší účty za elektřinu a plyn, byla posunuta především na naléhání Francie.

Větší otevření trhů s energetikou by totiž mohlo vést k zeštíhlování energetických firem, tedy jinými slovy k důrazu na větší efektivitu práce a tedy i propouštění zaměstnanců, a to by jistě zejména ve Francii, kde se blíží prezidentské volby, nebylo právě teď příliš populární.

Více skutků, méně slov

Takový kompromis, navíc na žádost jedné země navzdory ostatním, naznačuje podle některých evropských státníků to, například i evropský komisař pro evropský trh Fritz Bolkenstein, že většina ekonomických reforem takzvaného lisabonského procesu je stále na papíře.

Před dvěma lety na summitu v Lisabonu se země patnácky zavázaly, že bude evropská ekonomika založená na vědomostech, že bude klás větší důraz na rozvoj schopností evropských zaměstnanců a stane se tak nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa.

Ze summitu v Barceloně nebylo slyšet tolik takových vznešených slov a namísto teoretických debat o Konventu či možné ústavě Evropské unie, byla jádrem jednání "přízemní" ekonomická debata o deregulaci energetického trhu.

Někteří z protestujících byli zadrženi policií

Podle řady kritiků je i kontroverzní kompromis lepší, než spousta teoretických diskusí.

Hostitel summitu španělský premiér José Maria Aznar byl po jeho skončení přesvědčen, že představitelé Evropské unie, to myslejí s ekonomickými reformami vážně. Dokládal to přijatými dohodami od integrace finančních služeb, zvýšení podílu výdajů na vědu a výzkum po důraz na zavádění rychlejšího přístupu na internet, který by měl být v roce 2005 prý v Evropě široce rozšířen.

Přijímání deklarací a jejich praktické naplňování jsou ale dvě různé věci. Koneckonců i závěry summitu v Lisabonu o tom, že Evorpská unie bude do deseti let nejvýkonnější ekonomikou světa, zněly impozantně. Jenže růst hrubého domácího produktu v Evropě zaostává za Spojenými státy a řada tehdy přijatých reforem se příliš nepohla z místa. Očekávání po summitu v Barceloně jsou tedy nanejvýš opatrná.

Související odkazy:
Začal summit EU v Barceloně