Středa 23. ledna 2002 - 14.41 SEČ

Británie rozhoduje o jaderné elektrárně

Vysoké náklady mají největší vliv na rozhodování britské vlády o stavbě nové elektrárny

Zpracoval Daniel Kaiser

Zatímco sousedé České republiky, Německo a Rakousko, odstoupily od atomové energie, jiní členové Evropské unie, například Finsko nebo Francie, na svém jaderném programu dál trvají. Zatím k nim patří i Velká Británie, kde vláda minulý rok dokonce začala zvažovat nutnost postavit nové reaktory.

Vládní rozhodování by měl usnadnit posudek expertní komise, který má tento týden na stůl dostat premiér Tony Blair. Ještě před tím ovšem proniklo na veřejnost, že zpráva vyznívá pro jaderný průmysl neradostně.

Experti totiž vládě doporučují, aby provozovatele jaderných elektráren přinutila nést náklady za zneškodnění nebo uskladnění jaderného odpadu, což v součanosti financuje stát i elektrárnám, které mají soukromého vlastníka.

Bez státních dotací

Podle doporučení expertní zprávy by v budoucnu měli krýt náklady na likvidaci odpadu soukromí investoři. Ti ovšem s největší pravděpodobností nebudou mít o výstavbu dalších elektráren za těchto podmínek zájem.

	Zatím jsem se nesetkal s logickými argumenty, které by zpochybňovaly orientaci na jadernou energii.
	Brian Wilson

"Elektrárny, které jsou nyní v provozu, jsou ještě jakž takž v zisku. Kdyby se mělo uskutečnit to, co se navrhuje ve zprávě pro vládu, provozování jaderných elektráren by bylo neziskové a žádný soukromý investor by prý do toho nešel," uvedl analytik z londýnské City Jasson Godard.

Náměstek ministra, který má na starosti energetickou politiku, Brian Wilson je příznivcem stavby dalších reaktorů a tvrdí, že se zatím nesetkal s logickými argumenty, které by zpochybňovaly orientaci na jadernou energii.

Potřeba nové elektrárny

Většina elektřiny se v Británii vyrábí spalováním zemního plynu ze Severního moře a podle Wilsona tyto zásoby nejsou nekonečné. Kdyby se podle něj nestavěly další jaderné elektrárny, byla by Británie ze 70 procent závislá na zemním plynu, přičemž až 90 procent by se muselo dovážet, což by prý bylo politicky riskantní.

Kabinet má podle něj navíc i další závazky. Od žádného z odpůrců jaderné energie prý ještě neslyšel, jak by Británie, kdyby se vzdala atomu, například splnila protokoly z Kjóta na redukci skleníkových plynů.

V současnosti v Británii produkuje 25 procent elektřiny jedenáct jaderných elektráren. Jejich náklady na výrobu proudu jsou ovšem asi dvakrát vyšší než než v tepelných elektrárnách. Výstavba jaderné elektrárny je tedy strategické rozhodnutí.

Související odkazy:
Finský souhlas s jadernou energií