Pondělí 21. ledna 2002 - 11.13 SEČ

Finské "ano" jaderné energii

Po vládním souhlasu se k výstavbě nové jaderné elektrárny vyjádří finští poslanci

Připravil David Vaverka

"Začíná nová opera." Těmito slovy zhodnotil finský premiér Paavo Lipponen výsledek čtvrtečního hlasování své vlády, která schválila výstavbu nového, v pořadí už pátého jaderného reaktoru v zemi.

Hlasování předcházely vzrušené diskuse a poměr hlasů nakonec vyzněl "pouze" deset ku šesti ve prospěch rozvoje jaderné energie. Ruku proti přitom zdvihli i dva sociálnědemokratičtí ministři, zatímco jejich stranický vůdce a současně i premiér výstavbu nového reaktoru podpořil. Konečné slovo však musí v této věci ještě říci finský parlament, jehož rozhodnutí se očekává do léta.

Rozhodnutí na poslancích

V živé paměti je ještě barvité projednávání stejné otázky v roce 1993, kdy finský jednokomorový parlament výstavbu nové jaderné elektrárny zamítl poměrem hlasů 107 ku 90. Předtím finská vláda řešila jaderné dilema na jaře roku 1986, ovšem v dubnu vybuchl Černobyl a nebylo o čem hovořit.

Protijaderná demonstrace v Helsinkách v červnu 2001

V současné době podporuje výstavbu nové elektrárny asi třetina poslanců, třetina je proti a třetina se ještě nerozhodla. Lze si tedy představit, jaké lobování a debaty se budou v kuloárech a obyčejně dosti poklidné sněmovně odehrávat.

Vedle vlivu na životní prostředí a rizik jaderného řešení mají zastánci a odpůrci elektrárny zásadně odlišné názory i na hospodárnost celého projektu. Například podle ministryně životního prostředí Satu Hassiové lze stejné kapacity dosáhnout za stejné peníze či dokonce levněji pomocí relativně čistého zemního plynu, který by mohl postupně nahradit současné uhelné elektrárny.

"Kromě toho neexistuje žádný spolehlivý výzkum, který by nezbytnost jaderné elektrárny dokazoval,"ministryně Hassiová.

Drahé nebezpečí

Zkušenosti také ukazují, že jaderná elektrárna stojí vždy nakonec podstatně více, než se v původním projektu uvádí a nakonec to odnesou daňoví poplatníci. Přizvaný britský expert Steve Thomas se nestačí divit odhadu nákladů, jak je vypočítal předkladatel projektu TVO, čili akciová společnost Teollisuuden Voima Oy. Odhad British Energy je totiž o 65 procent vyšší. Hlavními podílníky TVO jsou různé firmy z oblasti energetiky a dřevozpracujícího průmyslu, které také slibují celý projekt financovat a od státu žádné investice nepožadují.

Finská atomová historie začíná rokem 1955, kdy se v Ženevě konala velká mezinárodní konference o mírovém využití jaderné energie a kdy Spojené státy uspořádaly v Helsinkách rozsáhlou výstavu o jaderné technice. Z iniciativy nositele Nobelovy ceny Arttura Virtanena byl ustanoven atomový výbor a začalo se plánovat.

Premiér Lipponen je pro novou jadernou elektrárnu

Státní podnik Imatran Voima chtěl objednat první finskou jadernou elektrárnu na Západě, ale reaktor byl nakonec vzhledem k tehdejšímu politickému balancování Finska mezi Západem a Východem zakoupen v Sovětském svazu. Jaderná elektrárna Loviisa I byla spuštěna v roce 1977 a zatím poslední, Olkiluoto II, v roce 1982.

V současné době produkují dva reaktory v Loviise a dva v Olkiluotu celkem 22 terawathodin, což pokrývá 28 procent celkové spotřeby elektrické energie ve Finsku.

Proti evropskému proudu

Čtvrteční rozhodnutí finské vlády jde proti evropským jaderným trendům: v současné době se v celé západní Evropě nestaví ani neprojektuje jediná jaderná elektrárna, Německo a především sousední Švédsko přijaly program jejich postupného odstavení.

Mnozí Finové se také obávají ztráty mezinárodní prestiže Finska jako moderní země špičkových technologií a posunu směrem k zemím rozvojovým. První reakce na vládní rozhodnutí přišla z Norska. Tamní ekologická organizce Bellona se nechala slyšet, že Finsko nastavuje budoucnosti zadní část těla.

Související odkazy:
BBC: Profil Finska