News image
BBC Online Network| váš názor
News image
 Svět pod lupou
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
News image
News image
News image
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
News image
Dobré ráno News image 
Svět o jedné News image 
Svět o páté News image 
Interview  News image 
News image
 
Other BBC sites:
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News imageUdálosti ve světě

Úterý 8. ledna 2002 - 17.58 SEČ

Těžká cesta Jugoslávie k prospěritě

News image
V Jugoslávii je 50 procent lidí nezaměstnaných

ZpracovalMartin Řezníček

V Bělehradě dnes demonstrovala asi stovka bývalých zaměstanců jugoslávských bank, kteří byli propuštěni při uzavření čtyř největších peněžních ústavů. Jugoslávské úřady minulý týden zavřely banky, které nebyly schopny zaplatit půjčky akumulované za vlády bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče.

Je tomu téměř rok, co se vlády ujala nová garnitura, která byla zatím chválena za úsilí stabilizovat hospodářství poničené válkou. Například inflace oproti loňsku klesla ze sto deseti procent na čtyřicet. Optimistické vyhlídky do budoucna ale kazí hádky mezi politiky.

Optimismus po "době temna"

V továrně na čokoládu a sušenky Chocostark panuje sladký život. Alespoň prozatím. Firma prošla turbulencemi a nyní se vzmáhá. Výrobní linka byla modernizována a zaměstnanci dostávají zaplaceno, i když jen 125 dolarů měsíčně. Ivana Gurkiničová hýří po deseti těžkých letech optimismem.

News image
 News imageNews image News image
 Politická situace není nejlepší, ale myslím, že problémy zvládáme. Opravdu si myslím, že v budoucnu nebudeme mít problémy. 
 News image 
News imageIvana Gurkiničová 
News image
"Politická situace není nejlepší, ale myslím, že problémy zvládáme. Vyrábíme více a více. Důležité je, že dostáváme platy včas. Opravdu si myslím, že v budoucnu nebudeme mít problémy."

Ne všichni však sdílejí tyto názory. Pokud bude transformace probíhat v celé Jugoslávii podobně, a zatím není důvod, proč by tomu nemělo tak být, tak se věci spíše zhorší, než zlepší. První rok reformy je vždy bezproblémový. Skutečně těžká hospodářská rozhodnutí přicházejí podle Ardola Hansena ze Světové banky až později:

"Jugoslávci prošli mnoha rychlými reformami, jako byla liberalizace cen, začátek privatizace a restrukturalizace bank, takže teď by se pozornost měla soustředit na hlubší reformy, které se stanou základem hospodářského růstu."

Sociální napětí

Myšlenka masového zavírání podniků v zemi, kde neoficiální nezaměstnanost dosahuje padesáti procent, je podle předsedy Nezávislého odborového svazu Bronislava Canak jen receptem na sociální bouře.

"Myslím, že nejhorší fáze jejich plánu přijde na jaře příštího roku. To je ale jen začátek. A když k tomu přidáte politické problémy, tak se většina veřejnosti nachází ve stavu úplně beznaděje. To musí jednou vybuchnout. Takový chaos by mohl v tak slabé zemi jako je Srbsko vyústit až v občanskou válku."

News image
 News imageNews image News image
 Zprávy o propouštění se samozřejmě neříkají lehko, nikdo nechce být propuštěn.
Je to ale jediný způsob, ve kterém ti, kteří mohou přežít, přežijí, a také způsob, v němž se tato rakovina nerozšíří dál.
 
 News image 
News imageGoran Petič 
News image
Vláda se nachází uprostřed mlýnských kol. Z jedné strany je tlačena požadavky zaměstnanců a z druhé Západem, který požaduje reformy. Hospodářskou politiku vytvářejí bezpartijní technokraté - mladí, energetičtí a zatím úspěšní. Jedním z nich je Goran Petič, ministr zahraničního obchodu, který tvrdí, že si vláda plně uvědomuje sociální potřeby lidí:

"Zprávy o propouštění se samozřejmě neříkají lehko, nikdo nechce být propuštěn, nebo odstaven. Je to ale jediný způsob, ve kterém ti, kteří mohou přežít, přežijí, a také způsob, v němž se tato rakovina nerozšíří dál. To bude těžká část restrukturalizačního procesu. A my jí musíme vyvážit sociálním programem."

Dilema vlády

Revoluci na podzim roku 2000 organizovali politici. Masy tvořily dělníci, kteří do Bělehradu přijeli z celé Jugoslávie. Podle ekonoma Miroja Prokopjevičova by si vláda měla uvědomit, že si lidé zaslouží více než jen úsporná opatření podporovaná Západem.

"Šestého října, po změnách, jsme se potřebovali rychle zbavit starého režimu. To se ale do teď nestalo," říká Prokopjevič.

Na bělehradském bleším trhu si obchodníci vydělají jen tak tak na živobytí. Prodávají svůj majetek nebo zboží propašované do Jugoslávie z Turecka, Bulharska nebo Řecka. Nebo odkukoli, kam mohou dojet autem.

"Lidé nemají peníze, žijeme v těžkých časech," říká jedna žena. "Snižujeme ceny, platíme daně. Jestli to takhle půjde dál, nevím, co budeme dělat. To, co prodávám, je můj domov, " dodala další z trhovnic.

Scéna, v níž kdysi dobře situovaní obyvatelé, prodávají své tretky a rodinná stříbra, se na trhu opakuje na mnoha místech. Je to začátek životní etapy lidí na pokraji bídy. Zrovna tak to ale může být motor nového srbského hospodářství. Je to místo, kde lidé hledají nové příležitosti. V následujících měsících jejich řady určitě neprořídnou.

Související odkazy:
News imageSlobodan Miloševič zatčen
News imageJugoslávie po pádu Miloševiče
News imageJugoslávie opět členem OSN

News imageSrbové povstali proti Miloševičovi

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.

 


News image
  Zpět nahoruNews image 
News image
News image
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
Zprávy ve 43 jazycích: