Slobodan Miloševič zatčen

Miloševič za mřížemi - přání mnoha obyvatel Jugoslávie i západních politiků

Pondělí 2. dubna 2001

Zpracoval Tomáš Pavlíček a Dana Votýpková

Zatčení bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče sice viselo již několik týdnů ve vzduchu, ale přesto byl kdysi téměř všemocný balkánský vůdce natolik šokován, když se za ním zaklaply dveře vězeňské cely, že musel dostat sedativa.

Jugoslávská vláda na něj o víkendu uvalila vazbu a obvinila ho ze zpronevěry státních prostředků a zneužití moci.

Zatčení Miloševiče o víkendu původně vypadalo jako velké drama s nejistým koncem. V sobotu jugoslávské bezpečnostní síly oblehly jeho bělehradský dům, protože bývalý jugoslávský prezident se odmítl vzdát. Nakonec se ale v neděli ráno přece jen poddal a byl převezen do vězení.

Západní země jeho zatčení přijaly s uspokojením, ale podle nich by obvinění z korupce nemělo být tečkou za působením Miloševiče, ale dvojtečkou před daleko závažnějším procesem.

Jenže o možnosti předání bývalého prezidenta Haagskému tribunálu nechtějí aspoň zatím jugoslávští představitelé ani slyšet.

Haagský tribunál

Zástupci Evropské unie se sice stále domnívají, že Haag je pro Miloševiče tou nejlepší adresou, ale podle nich je nutné vůči rodící jugoslávské demokracii postupovat obezřetně.

Zato Spojené státy v rukavičkách s Koštunicovou vládou jednat nechtějí. Bílý dům sice rovněž přivítal Miloševičovo zatčení, ale vyzval jugoslávského prezidenta, aby pokračoval ve spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem. Tento postup je totiž podmínkou Washingtonu pro odblokování finanční pomoci Jugoslávii.

V posledních týdnech bylo obviněno ze zneužívání pravomocí a finančních podvodů i několik Miloševičových spolupracovníků, kteří byli do zločinů také zapleteni.

Zneužívání moci

Při celních prohlídkách úřady nacházely tvrdé drogy, velké sumy německých marek a zbraně. Někdejší šéf celníků je nyní v domácím vězení.

Podle Božidara Spasiče, někdejšího šéfa tajné policie, který je nyní soukromým detektivem, nabízel Miloševičův režim drogy k prodeji státním úředníkům.

"Dávali jsme jeden kilogram drog jednomu člověku s tím, že ho má prodat dealerům. Cílem bylo prodat drogy v naší zemi nebo v západních státech, a peníze se potom používaly na financování války v Bosně a Chorvatsku, na nákup moderního vojenského vybavení."

Zločinci ve státní správě

Do zločinů tedy byli zapojeni státní úředníci, celníci i policie. Profesor historie Dušan Batakovič říká, že i ministerstvo zahraničí pomáhalo posilovat Miloševičovu moc.

	Miloševič sám kontroloval všechno a spolupracovníci na něj prozradili, že schvaloval veškeré fotmy kriminálních aktivit.
	Dušan Batakovič profesor historie

"Miloševič sám kontroloval všechno a jeho spolupracovníci na něj prozradili, že schvaloval veškeré formy kriminálních aktivit. Miloševič nastřádal ohromný majetek nejen na svém bankovním účtu - milionáře udělal i ze svého syna a své dcery."

Na východě Srbska, kde řeka Dunaj vytváří přírodní hranice s Rumunskem, kvete černý obchod. Rozmach zaznamenal zejména v době bombardování Srbska aliančními vojsky v roce 1999.

Filmový gangster

Miloševičův rozmařilý syn Marko v tom hrál klíčovou roli. Pro mnoho Srbů by nebylo nic špatného na tom obejít sankce uvalené na Srbsko během války s NATO, Marko Miloševič však nezapomněl na svůj vlastní prospěch. Měl monopol na ropný a tabákový průmysl.

	Marko se choval jako filmový gangter a děsil tím hodně Srbů.
	Jim O'Brian ex-velvyslanec OSN

Jim O´Brian, někdejší vyslanec OSN na Balkáně a poradce prezidenta Clintona míní, že Markovo bezcharakterní chování pomohlo obrátit veřejné mínění proti bývalému prezidentovi.

"Marko se choval jako filmový gangster a děsil tím hodně Srbů. A to bylo znamením úpadku režimu, když takový gangster jako Marko mohl stejně dobře být i významným obchodníkem. Ukazovalo to jasně každému, že tohle není režim, který zemi může vyvést z marastu."

Legální podvody

Sám prezident Miloševič byl diskrétnější. Chvíli poté, co se dostal k moci, nechal zabavit účty soukromých bank, nakterých byly nastřádané valuty. Podvody se v Srbsku pod jeho vedením skoro zlegalizovaly. Ze země mizely miliónové sumy. Vyšetřovatelé je dohledali až v Řecku, Švýcarsku, Rusku, Izraeli a na obou částech ostrova Kypru.

"Miloševič zřídil síť navenek legitimních společností, které peníze převáděly z kont do zahraničí. Jednou se měly proměnit v legálně nabyté peníze, které měly být investovány po celém světě," říká Jim O´Brian.

Aleksandr Rastovič, který je čelným představitelem srbské Socialistické strany a blízký Miloševičův spolupracovník, tvrdí, že podezření z korupce jsou vykonstruovaná.

"Čelíme mnoha falešným obvinění proti prezidentovi Miloševičovi."

Související odkazy:
Bělehrad odmítl vydat válečné zločince
Jugoslávie po pádu Miloševiče
Srbové povstali proti Miloševičovi
Fotogalerie: Zatčení Slobodana Miloševiče

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.