| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Premiérské volby v Izraeli
Pondělí 5. února 2001 Zpracoval Daniel Kaiser Všechny volební prognózy jsou zajedno: volby v Izraeli vyhraje Ariel Šaron, kandidát pravicového Likudu. Voliči na ulici věří, že jméno nového lídra je předem jasné. "Potřebujeme někoho, kdo se bude starat o izraelské zájmy, kdo Izraelcům umožní se bránit. Jestli Arabové chtějí boj, budeme bojovat." "Potřebujeme pocit bezpečí a jistoty, a ten nám může dát právě Šaron. Šarona potřebujeme právě teď. Barak s tím nic nedělá." Barakův neúspěch Čtyři měsíce násilí a tři stovky mrtvých, většinou Palestinců, to vše značně poškodilo pověst současného premiéra Ehuda Baraka, a to i přesto, že to podle všeho byla právě Šaronova návštěva na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která spustila poslední vlnu násilí. Bývalý premiér z řad Likudu, Benjamin Netanjahu, věří, že v úterý Izraelci Barakovi strach z minulých měsíců spočítají. "Myslím, že většina Izraelců si uvědomila, že proces nastartovaný v Oslu je minulostí. Zabilo jej palestinské násilí uplynulých měsíců. Izraelci se však míru nevzdali. Chtějí opravdový mír, ne mírový proces lemovaný denodenním vražděním Izraelců. To naši lidé nemohou akceptovat. Pan Barak přesně tohle akceptoval. Proto mu říkají: "Běž!" A on také půjde." Nasilí nebo mír Samozřejmě, že Ehud Barak se ještě nevzdal. Na posledním předvolebním shromáždění řekl, že národ nemá na vybranou a musí hledat dohodu s Palestinci. "V úterý si budeme vybírat mezi dvěma cestami. Jedna z nich chce ukončit konflikt s Palestinci smlouvou a když to bude možné, tak dokonce bez smlouvy. Druhá cesta, příliš extrémní pro Izrael, bude znamenat víc a víc komplikací v politických dohodách na západním břehu a nepřinese konec konfliktu, ale jen jeho zostření." Jenže v Barakově táboře se už stejně připravují na porážku. Izraelský tisk dnes citoval jednoho nejmenovaného Barakova spolupracovníka: otázka není, zda Barak prohraje, ale pouze o kolik. Řezník Šaron Šaron je napříč arabským světem démonizován jako člověk zodpovědný za masakr, který v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatila spáchali Izraelci během své invaze do Libanonu v roce 1982. Ty z arabských zemí, které mají s Izraelem mírové dohody, se obávají Šaronovy tvrdé linie, jež by mohla dále ohrozi křehký mírový proces. Současně ale zaznívají i názory, že mezi izraelskými vůdci prý koneckonců není žádný rozdíl - žádný z nich nepřistoupil na arabské požadavky navrácení okupovaných území. Šéf Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat oficiálně nedává najevo, koho by viděl radši v křesle premiéra. Izraelci, kteří propagují mír, soudí, že vítězství Šarona by jen zhoršilo už tak vážný rozsah násilí. Reakce arabského světa
Takové protesty nahánějí vládám Jordánska a Egypta strach - jsou jedinými arabskými zeměmi, které mají s Izraelem mírové smlouvy. Oba státy daly dajevo, že jsou připraveny s Šaronem jednat - pokud mu opravdu jde o mír a pokud se dokáže vzdát své tvrdé linie. Když Šaron své postoje nezmění, Jordánsko a Egypt tak možná učiní. Jinak by totiž doma riskovali rostoucí kritiku. "Král si bude muset usmířit radikální tábor v arabském světě - budeme muset podstatně zlepšit vztahy s Irákem," říká bývalý ministr zahraničí Jordánska Jawad Anani. Irácký prezident Saddám Husajn je mezi Araby považován za hlavního vyzyvatele Izraelců. Jestli v Izraeli vyhraje Šaron, mohla by Saddámovi stoupnout popularita. Mír je nevyhnutelný Ti z Arabů, kteří si přejí usmíření s Izraelem, věří, že mír je nevyhnutelný. V případném Šaronově vítězství vidí pouze přechodnou fázi před uzavřením dohody. Existuje ale mnoho nebezpečí, že postoje na obou stranách by se během této fáze mohly zatvrdit a mírový proces tak znovu zablokovat. Související odkazy: BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||