Kambodža se vyrovnává s minulostí

Rudí Khmérové mají na svědomí půldruhého milionů lidských životů

Střed 8. srpna 2001

Zpracovala Majka Ošťádalová

V Kambodži se díky novému zákonu otevřela cesta pro ustanovení mezinárodního tribunálu, který bude soudně stíhat vůdce Rudých Khmérů. V letech 1975 až 1978, kdy byli u moci, nesou Rudí Khmérové zodpovědnost za smrt asi jednoho a půl milionu lidí.

V hierarchii krutých společenských zřízení by se Rudí Khmérové zařadili na samý vrchol, nebo jen těsně pod něj. Jejich komunistický vůdce Pol Pot označil rok 1975, kdy se Rudí Khmérové dostali k moci, za rok nula.

Beztrestné násilí

Měl to být naprosto nový začátek, společnost měla být doslova vyrvána ze svých kořenů. Stovky tisíc lidí byly násilně přemístěny z měst na venkov, řada z nich zemřela hlady. Popravy a mučení se staly rutinní záležitostí.

Vraždění nevinných obětí připomíná muzem v Phnom Penhu

"Ne každý chce, aby lidé věděli, jak to bylo doopravdy, dokonce se snaží před pravdou uchránit i děti." Slova vůdce kambodžské opozice Sama Rainsyho.

Kambodžské děti se ve škole neučí dokonce ani o nechvalně známých vražedných polích. Na vzniku nového zákona má lví podíl tlak mezinárodního společenství - formulace právní normy si vyžádala tři roky krajně obtížných jednání.

Strach z minulosti

Výsledkem je ojedinělý model - soudní tribunál bude kompromisem, zasednou v něm tři místní a dva zahraniční soudci. Nový zákon musí ještě podepsat král Sihanúk.

"Umožní nám vyrovnat se s minulostí. Ukončí toleranci beztresnosti, která v naší zemi kvete. Beztrestnosti lidí zodpovědných za smrt milionů nevinných lidí," vysvětluje Sam Rainsy, proč Kambodža tribunál potřebuje.

Hlavní viník se však před soudem nikdy neocitne. Pol Pot zemřel v roce 1998 v džungli při hranicích s Thajskem. Řada jeho předních souputníků je nicméně stále naživu. Najdou se však lidé, kteří si příliš nepřejí, aby se objevili před soudem.

Jeden z vůdců Rudých Khmérů Ta Mok je ve vazbě

Kambodžský premiér Hun Sen varoval, že soudní procesy s Rudými Khméry mohou zemi destabilizovat. Kek Galabruová, prezidentka Kambodžské ligy na podporu lidských práv moc nevěří, že soudní stíhání lidí, kteří za krutou minulost nesou zodpovědnost, bude vůbec zahájeno:

"Když se podíváte na celý proces od začátku, zjistíte, že trvá příliš dlouho. A také máme pochybnosti o politické vůli našich představitelů. Bohužel, otazník visí nad tím, zda vůbec bude někdo soudně stíhán. Řada otázek ještě čeká na odpověď."

Váleční zločinci před soudem

IT 9937 římská jedna je číslo případu bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče u haagského tribunálu, který ho obžaloval z válečných zločinů v souvislosti s konfliktem v Kosovu.

Snaha postavit před soud další osoby obviněné ze závažného porušování lidských práv je cítit i jinde ve světě, například ve Východním Timoru nebo ve Sieře Leone. Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu stíhá zločince, kteří stáli za masakrem milionu lidí, především Tutsiů.

	Umožní nám vyrovnat se s minulostí. Ukončí toleranci beztresnosti, která v naší zemi kvete. Beztrestnosti lidí zodpovědných za smrt milionů nevinných lidí.
	Sam Rainsy

Jižní Afrika se pokusila o jiný přístup ve snaze vyrovnat se s minulostí apartheidu - nabídla amnestii každému, kdo předstoupí před takzvanou Komisi pravdy a usmíření a přizná své zločiny.

Hovoří Rodney Dixon, Jihoafričan, který působil jako právní poradce žalobců Haagského tribunálu pro zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině:

"Myslím, že komise může fungovat jen za určitých okolností. Jižní Afrika je výjimečný případ. Aby bylo jasné, komise nezastupovala roli soudu. Amnestii dostali jen ti, u nichž se zjistilo, že mluvili pravdu. Soudní stíhání probíhalo mimo komisi. Nedomnívám se, že by za určitých jiných okolností mohla taková komise nahradit soud."

Staré rány

Existují obavy, že se při zkoumání minulosti otevřou staré rány. Chile zažívá ostrou diskusi o tom, zda by měl být souzen bývalý diktátor generál Augusto Pinochet. I přesto, že jeho režim porušil lidská práva, řada Chilanů Pinocheta obdivuje.

Podobné dilema, které řeší Chile, zůstává otázkou také v jiných zemích. Přinášejí soudní procesy, tribunály a vyšetřovací komise katarzní efekt? Pomáhají společnost očistit?

Je to otevřená otázka. I kdyby svoji očistnou roli neplnily a pouze prohlubovaly společenské rozdíly. Mnozí upozorňují, že zločiny proti lidskosti prostě nemohou projít bez povšimnutí a spravedlnosti musí být učiněno zadost.

Související odkazy:
Kambodža rájem pedofilů
Návrat Američanů na vražedná pole

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.