Stavba železnice do Tibetu zahájena

Čína tvrdí, že chce železnicí zajistit chudému Tibetu prosperitu

Pátek 3. srpna 2001

Zpracovala Iva Bláhová

Čína začala uskutečňovat jeden z nejambicióznějších železničních projektů v dějinách. Nová trať spojí město Golmud v čínské provincii Ťiang-chaj s více než tisíc kilometrů vzdálenou tibetskou metropolí Lhasou.

Železnice má protínat několik nejvýše položených horských průsmyků na světě. Náklady na stavbu budou obrovské - nejméně tři miliardy dolarů. Navíc bude třeba překonat řadu technických problémů. Čína je však odhodlána projekt realizovat.

Vláda v Pekingu tvrdí, že cílem projektu je přinést chudému a zaostalému Tibetu prosperitu. Zpravodajové však poukazují na to, že jde také o politickou moc nad Tibetem.

Důvody výstavby

Na vyprahlé ťiang-chajské plošině klade skupina dělníků další kolejnici. Ve výšce tři tisíce metrů nad mořem je vzduch řídký a práce vyčerpávající.

Rodiny a domovy dělníků jsou často vzdáleny tisíce kilometrů. Takto ale budou žít po celých dalších sedm let. Stavba železnice je součástí čínského plánu na zpřístupnění rozsáhlého, avšak odlehlého vnitrozemí. Tato zaklínadlo se už naučili i dělníci pracující na stavbě.

"Železnice bude pro obyvatele Číny obrovským přínosem. Pro Tibet to bude znamenat rozvoj a prosperitu. A stavba je také obrovským technickým počinem. Bude to nejvýše položená trať, jaká kdy byla postavena. Bude muset také přetnout oblasti věčného ledu a sněhu. Železnice spojí chudý a zaostalý Tibet s čínským vnitrozemím," říká jeden z nich Ju Kai-šuan.

Vzpurný Tibet

Stavba trati v nedostupných hornatých oblastech bude stát Čínu miliardy dolarů. Peking tvrdí, že cílem projektu je zajistit Tibetu prosperitu. V projektu však nejde ani tak o ekonomiku, jako spíš o zajištění politické moci ve vzpurných tibetských oblastech.

Ve městě Golmudu, kde v současnosti trať končí, se nachází rušný trh. Toto prašné, větrem ošlehané město stojí na úpatí pohoří Kchun-lun. Hradba skal a ledu Tibet po staletí spolehlivě izolovala.

Před čtyřiceti lety, předtím, než sem byla zavedena železnice, tu nebylo nic. Jen otevřená step a kočující tibetští pastevci. Dnes ale žije v Golmudu dvě stě tisíc lidí. Téměř všichni jsou přistěhovalci z východní Číny. Tibeťané tvoří méně než pět procent populace.

Obavy z Číňanů

Když jsem se procházel po tržišti, potkal jsem Tašiho - robustního pastevce s kovbojským kloboukem a jiskrnýma očima. Na jeho opálené tváři neustále zářil úsměv. Taši žije se svými stády ve vysokých horách, které tvoří hranice mezi provincií Ťiang-chaj a Tibetem, a velmi se obává toho, co tato trať přinese.

Tibeťané se obávají přílivu čínských přistěhovalců

"Ta železnice nevěstí nic dobrého. Možná pomůže zlepšit hospodářskou situaci. Na druhou stranu to ale znamená, že do Tibetu budou jezdit lidé z okolního světa. Bývalo to naše město, ale železnice sem přitáhne spoustu cizích lidí."

Podle protibetského aktivisty Johna Ackerlyho mají tyto obavy své opodstatnění.

"Skutečným důvodem stavby této železnice je zájem čínských vojáků a osadníků. Železnice přinese několik výhod i některým tibetským obyvatelům. Smutné na tom je ale to, že bude pokračovat tradice budování rozsáhlé infrastruktury, kterou potřebují Číňané. Na skutečné potřeby obyvatel Tibetu nebude brát nikdo zřetel."

Záplava přistěhovalců

Do stanice v Golmudu přijíždí další vlak plný přistěhovalců, kteří míří do Lhasy. Většina z nich jsou zemědělci, kteří prchají před životem v bídě v přelidněných oblastech centrální Číny.

Jedním z nich je farmář Lao Cang. Na zádech má těžký ranec a míří k autobusové stanici. Z Golmudu má před sebou ještě úmornou dvoudenní cestu přes hornatou oblast do Lhasy. Ale stojí to za to.

"Ve Lhase mám spoustu možností. Můžu tam dostat práci, nebo tam možná začnu sám podnikat. Doufám, že si tam přijdu na pěkné peníze," říká.

Tibeťané se mohou jen obávat, že až bude jednou železnice dokončena, proud přistěhovalců se změní v záplavu.

Související odkazy:
50 let čínské okupace Tibetu

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.