50 let čínské okupace Tibetu

Tibetští duchovní opustili po čínské invazi svou vlast

Středa 23. května 2001

Zpracovala Iva Bláhová

Tento měsíc uplyne padesát let od doby, kdy čínské jednotky obsadily východní Tibet a zahájily okupaci této země, která trvá dodnes. Tibeťané nesou čínskou okupaci velmi těžce. Jejich duchovní vůdce dalajláma žije více než čtyřicet let v exilu a obává se, že nadvláda Číňanů udusí tibetskou kulturu. Kvůli Tibetu je Čína stále častěji kritizována v zahraničí.

V říjnu 1950, pouze rok poté, co se v Číně dostali k moci komunisté, přišly do východního Tibetu jednotky Lidové osvobozenecké armády a zdecimovaly tibetské obránce. Tento krok byl velmi dobře načasovaný.

Dobře načasovaná invaze

Den předtím jednotky OSN vedené americkými vojáky překročily 36. rovnoběžku v Koreji a svět se soustředil na to, co se děje jinde. Postupující čínská armáda odřezávala jednotlivé části Tibetu od zbytku světa a zprávy se odtud dostávaly jen stěží.

Archívní záznam zpráv BBC: "Čínská vláda odpověděla na nejnovější nótu Indie týkající se pohybu čínských jednotek v Tibetu. Postup čínských jednotek nebyl pravděpodobně zastaven. Pekingský rozhlas včera večer odvysílal znění čínské nóty, v níž se uvádí, že vysláním svých jednotek čínská vláda pouze uplatňuje své svrchované právo a osvobozuje tibetský lid."

Tvrzení Pekingu, že Čína Tibet osvobodila, vycházelo částečně z toho, že noví komunističtí vůdci chtěli nějak legitimizovat svou vládu. Jak vysvětluje odborník na oblast Tibetu - Sering Šakija - chtěli tak dosáhnout sjednocení Číny.

"Čínští vládci vždy věřili, že Tibet je nedílnou součástí Číny. Vždy hovořili o začlenění Tibetu do mateřské země. A tak když se Tibet nakonec dostal do područí Číny, první slova vládce Maa zněla: 'Vítejte doma'."

Povstání ve Lhase

Postoj většiny Tibeťanů byl však jiný. Většina z nich považovala svou zemi za nezávislou na čínské vládě. Tibet byl však chudý a izolovaný. Jeho požadavky adresované OSN byly ignorovány.

	Čínští vládci vždy věřili, že Tibet je nedílnou součástí Číny. Vždy hovořili o začlenění Tibetu do mateřské země. A tak když se Tibet nakonec dostal do područí Číny, první slova vládce Maa zněla: 'Vítejte doma'.
	Sering Šakija

V květnu 1951 tibetští duchovní vůdci přijali čínskou správu. Od poloviny 50. let však začalo růst mezi Tibeťany a čínskými jednotkami napětí a v roce 1959 napětí vyústilo v povstání v hlavním městě Lhase.

Duchovní vůdce dalajláma musel opustit zemi. V doprovodu desítek tisíců Tibeťanů přešel přes Himaláje do Indie. V indickém městě Dharamsale, které se později stalo hlavním městem Tibeťanů v exilu, Dalajláma před shromážděním svých stoupenců vysvětlil, proč odešel z Tibetu.

"17. března byly na palác Nobulinka vystřeleny dva nebo tři minometné granáty. Naštěstí spadly do nedalekého rybníka. V té chvíli Dalajlámovi nezbylo než opustit Lhasu," vysvětluje jeho mluvčí.

Pod čínskou nadvládou

Po čase vystřízlivěli i ti obyvatelé Tibetu, kteří v dobách feudalismu trpěli a zpočátku viděli v příchodu komunismu naději. Slibovaný pokojný přechod k rovnoprávnosti občanů se neuskutečnil.

"To nebyla žádná pokojná změna, bylo to agresivní. Buddhismus byl potlačován a lidé trpěli. Uvědomila jsem si, že Číňané si přišli Tibet podrobit a udělat z něj svou kolonii. Pokud jsem chtěla zůstat svobodným člověkem, musela jsem utéct."

Po odchodu dalajlámy získaly čínské úřady nad Tibetem plnou kontrolu, v průběhu šedesátých a sedmdesátých let byl Tibet izolován a buddhistická kultura potlačena.

V osmdesátých letech vláda polevila v cenzuře projevů tibetské kultury. Při každé příležitosti sice odsuzovala dalajlámu, ale začala jednat s jeho vládou v exilu o jeho návratu.

Dalajláma v exilu

Jak vysvětluje Sering Šakija, znamenalo to uznání pokračující legitimity dalajlámy mezi Tibeťany.

	Dalajlama má stále širokou podporu lidu v Tibetu i jinde. Tibeťané ho uznávají jako svého legitimního vůdce. Lidé proto velmi doufají, velmi si přejí, aby se do Tibetu vrátil.
	Sering Šakija

"Dalajlama má stále širokou podporu lidu v Tibetu i jinde. Tibeťané ho všeobecně uznávají jako svého legitimního vůdce. Lidé proto velmi doufají, velmi si přejí, aby se do Tibetu vrátil."

Diskuse o jeho možném návratu však ztroskotaly na otázce náboženské a politické autonomie Tibetu. V roce 1989 vedl tento problém ke srážkám v Lhase, které skončily vyhlášením stanného práva ve městě.

Další událostí, která pobouřila čínské úřady, byl letošní útěk Karmapalámy, jediného komunisty oficálně uznávaného duchovního vůdce, do Indie. Zdá se, že Tibet se návratu do klidných, normálních dob ještě dlouho nedočká.

Související odkazy:
Nesouhlas Číny s dalajlámovou návštěvou USA
Exilová tibetská vláda

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.