Čína proti dalajlámově návštěvě USA

Čína oslavuje 50. výročí připojení Tibetu a protestuje proti návštěvě dalajlámy Spojených států

Středa 23. května 2001

Zpracovala Andrea Máslová

Peking dnes oslavuje padesáté výročí připojení Tibetu k Číně. Současně protestuje proti schůzkám tibetského duchovního vůdce dalajlámy s nejvyššími americkými představiteli ve Washingtonu. Dalajláma se již setkal s americkým ministrem zahraničí Colinem Powellem a dnes má jednat s prezidentem Georgem Bushem.

Dalajláma, duchovní vůdce Tibetu a člověk vysoce uctívaný budhisty na celém světě, žije v indickém exilu od roku 1959, kdy opustil svou zem po nevydařeném povstání proti Číně.

Nová americká administrativa

Jeho návštěva Washingtonu probíhá v době, kdy si Tibet připomíná padesáté výročí čínské anexe. Po setkání s Colinem Powellem dalajláma uvedl, že schůzka pro něj byla dobrou příležitostí poznat nového amerického ministra zahraničí.

"Řekl jsem mu, že je to naše první setkání, a tak jsem se mu představil. Vyzdvihl jsem tři body: za prvé, jako člověk se vždy snažím přiřadit věcem lidskou hodnotu. Za druhé jako budhistovi mi jde o náboženský soulad. Za třetí, k otázce Tibetu přistupuji jako Tibeťan a jako Dalajláma."

Setkání mezi Dalajlámou a nejvyššími americkými představiteli nejsou ničím novým. Bushova administrativa pokračuje v mnohém tam, kde jeho předchůdci přestali.

Novinkou je skutečnost, že jedna z podřízených Colina Powella, Paula Dobriansky, byla jmenována do funkce zvláštní koordinátorky pro tibetské otázky. Washington tvrdí, že se setkává s dalajlámou jako s náboženskou veličinou, nikoliv kvůli změně své politiky, ve které uznává Tibet za součást Číny.

Obavy Číny z dalajlámy

Nicméně jako obvykle, když se dalajláma setkává s důležitými vládními činiteli, Čína zdůrazňuje své obavy. Žang Juan-Juan je mluvčím čínského velvyslanectví ve Washingtonu.

	To, že je dalajláma přijímán zeměmi, se kterými má Čína plnohodnotné diplomatické vztahy, považujeme za důvod k našemu znepokojení.
	Mluvčí čínského velvyslanectví v USA

"Dalajláma pro nás nikdy nebyl jen náboženskou osobností, mnichem nebo něčím podobným. Je politickým exulantem, který strávil přes 40 let pokusy rozdělit Čínu, oddělit čínský Tibet od zbytku země. Proti tomu jsme vždy protestovali. To, že je taková osoba přijímána zeměmi, se kterými má Čína plnohodnotné diplomatické vztahy, považujeme za důvod k našemu znepokojení."

Dalajláma ve skutečnosti neobhajuje nezávislost Tibetu. Místo toho prosazuje vytvoření určité formy, která by podle něj byla skutečnou autonomií Tibetu se zachováním jeho kultury a prostředí. Jak on, tak Peking pravidelně zdůrazňují ochotu ke společným rozhovorům.

Tibet součástí Číny

Čína však trvá na tom, že Dalajláma musí nejdříve výslovně uznat Tibet za součást Číny. Profesor Michael Yehuda, odborník na čínské otázky říká, že to, co se vlastně skutečně stalo v roce 1951, bylo podepsání sedmnáctibodové dohody mezi tibetským a čínským vedením, což bylo podle něj pro Tibeťany v podstatě pragmatické.

"Měli pocit, že toto jim poskytne dostatečné možnosti k řešení vnitřních záležitostí, jistotu, že jejich vlastní náboženská pravidla budou pokračovat, že se jejich společnost příliš nezmění..."

Napjaté americko-čínské vztahy

Tento vzorec se ve skutečnosti zhroutil v roce 1959, kdy se řada lidí z tibetské elity vzbouřila, což vyvrcholilo útěkem dalajlámy do exilu. Od té doby vyvstala otázka, zda jde Číňanům opravdu o ochranu Tibetu a jeho kultury nebo zda se ji naopak snaží podkopávat, či dokonce zničit.

Ačkoli v zahraniční politice Washingtonu nedošlo k výraznému posunu, návštěva dalajlámy přichází v době napjatých americko-čínských vztahů. Ty jsou zvlášť poznamenány americkým plánem nového protiraketového obranného systému.

Související odkazy:
50 let čínské okupace Tibetu
Exilová tibetská vláda

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.