Minulost a budoucnost Miloševiče

Třináct let Miloševič ztělesňoval všechnu moc v Jugoslávii

Středa 4. dubna 2001

Zpracoval Pavel Vondra

Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica se včera odmítl vyjádřit k tomu, zda bude bývalý prezident Slobodan Miloševič předán Mezinárodnímu soudu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Jak řekl, otázka Miloševičova vyhoštění není prioritou jeho vlády:

"Vydání Slobodana Miloševiče není něco, o čem bychom právě teď přemýšleli. Zabýváme se Miloševičovou politickou a právní zodpovědností před jeho vlastním národem a před našimi soudy. To je pro nás startovní čára - musíme uspokojit hlad po spravedlnosti. Na Haag v tuto chvíli nemyslíme."

Právní zástupce Slobodana Miloševiče Toma Fila včera oznámil, že odvolání proti uvalení vazby na bývalého jugoslávského prezidenta bylo zamítnuto a mimo jiné dodal, že takové rozhodnutí čekal.

Miloševičova cesta na vrchol

Slobodan Miloševič tedy zůstává ve vězení. Třináct let tento muž ztělesňoval všechnu moc v Jugoslávii.

Všechno začalo v roce 1987, kdy byl Miloševič jako mladý komunistický funkcionář poslán do Kosova, aby si poradil s protesty tamních Srbů proti údajnému útlaku ze strany většinové albánské populace. Přivítal ho dav rozzlobených a zároveň vystrašených Srbů, které se policie snažila zatlačit zpět.

"Nikdo už vás víckrát bít nebude," řekl jim mírně zaskočený Miloševič. Nahrávka nevalné kvality pořízená místním televizním štábem zachytila slova, která do té doby neznámého aparátčíka katapultovala na post hrdiny srbských nacionalistů.

Na Kosově poli

V roce 1989 shromáždil Miloševič u příležitosti 600. výročí bitvy na Kosově poli milión svých stoupenců a Srbové si tentokrát místo porážky vybrali vítězství. Řekl jim, aby se připravili na nový boj a začal vyzbrojovat Srby v Chorvatsku a Bosně.

Svět se brzy začal učit nový termín - "etnické čistky", ačkoli v jednom z mála rozhovorů, které během války v Bosně BBC poskytl, Miloševič popřel, že by dělal něco víc než jen pomáhal Srbům v sebeobraně.

"Nikdo nemůže věřit těm řečím o organizované genocidě, organizované rovnou z Bělehradu, organizované dokonce přímo mou osobou. O tom skutečně nelze seriózně uvažovat."

Miloševič mírotvůrcem

Západ pak Miloševiče na čas potřeboval. Podařilo se mu ukáznit bosenské Srby a přinutil je podepsat mírovou dohodu z Daytonu. Hospodářské sankce byly zrušeny a dlouhá jugoslávská izolace se zdála být u konce.

S kosovskou válkou se ale všechno změnilo. Srbové teprve teď zjišťují celou pravdu o tom, co se stalo. Jak budou jednou na svého bývalého prezidenta, který nyní čelí několikanásobnému obvinění z válečných zločinů, vzpomínat? Srbský vicepremiér Žarko Korac:

	Slobodan Miloševič
	narozen 1941 v Požarevaci poblíž Běleradu 1989 prezidentem Srbska 1997 prezidentem Jugoslávie říjen 2000 donucen odstoupit

"Pokud se nám podaří přesvědčivě prokázat, že se podílel na organizování politických atentátů a vražd na objednávku, že zpronevěřil veřejné finance a nakupoval majetek, zatímco zuřila válka s NATO, potom verdikt jeho vlastního národa bude hrozivý a bude to také verdikt konečný. Co si myslí svět, je sice důležité, ale nejdůležitější je, co si o svém vůdci myslí sami občané, sám národ, a já se domnívám, že tento verdikt bude hrozivý."

Jugoslávie si vytrpěla 78 dní bombardování silami NATO, nejmocnější vojenské aliance na světě, poté, co Miloševič odmítl podepsat kosovský mírový plán mezinárodního společenství. Jeho příznivci namítají, že dokument, kterým by se provincie vzdal, podepsat nemohl.

Psychicky narušený

	Myslím, že je to narušený člověk, velice emotivní a tonoucí se v depresích, skutečný adept ústavu pro choromyslné.
	Milan Panič, bývalý premiér

Jeho kritici, jako například bývalý jugoslávský premiér Milan Panič, tvrdí, že Miloševič byl psychicky narušený a pokoušel se podobně jako oba jeho rodiče a strýc spáchat sebevraždu, s níž by s sebou strhl i celý srbský národ.

"Myslím, že je to narušený člověk, velice emotivní a tonoucí v depresích, skutečný adept ústavu pro choromyslné. Jsem přesvědčen, že za normálních okolností by měl být žalován, ale myslím si, že skončí v ústavu. Nemyslím, že půjde do vězení, směřuje do nějaké instituce tohoto typu a pochybuji, že nějaké mezinárodní právo ho z ní může dostat ven."

Více viníků

Nakonec Miloševiče smetla říjnová revoluce na schodech federálního parlamentu. Byl diktátorem, který vítězil ve volbách, vrchním velitelem ozbrojených sil, který prohrál každou válku, již vedl a jedinou úřadující hlavou státu, která kdy byla obviněna haagským tribunálem.

Nejednal však sám. Jen málokdo v Bělehradě si pokládá klíčovou otázku - kolik z toho, co se tu za poslední desetiletí stalo, lze přičíst srbskému národu a kolik Slobodanu Miloševičovi.

Související odkazy:
Slobodan Miloševič zatčen
Bělehrad odmítl vydat válečné zločince
Jugoslávie po pádu Miloševiče
Srbové povstali proti Miloševičovi
Fotogalerie: Zatčení Slobodana Miloševiče

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.