| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Pád Slobodana Miloševiče
Sobota 30. prosince 2000 Připravili Václav Sochor a Ondřej Tuček Ve světě začalo platit, že rozhodnou-li se staří diktátoři vypsat volby, šeredně na to doplatí. Výjimkou nebyl ani jugoslávský prezident Miloševič, kterého koncem září v prezidentských volbách porazil právník, odborník na ústavní právo Vojislav Koštunica. Ten prohlásil, a nezávislí pozorovatelé mu dali za pravdu, že vyhrál absolutní vetšinou a nebylo tedy třeba pořádat druhé kolo voleb. Zpochybňování volebních výsledků Miloševič s tím ale nesouhlasil a hodlal využít svých bohatých zkušeností se zpochybňováním volebních výsledků, které nevyzněly v jeho prospěch. V projevu k národu prohlásil, že hlasování nevyznělo jednoznačně a že bude třeba uspořádat ještě jedno kolo. Varoval zároveň, že opozice usiluje o další disintegraci zbytku jugoslávské federace. Své oponenty označil za agenty Západu, kteří do regionu umožní permanentní přístup západním vojskům.
Lidé ho ale měli dost. Byli vyčerpáni dekádou válek, vyvolaných Miloševičovým režimem - válkou v Chorvatsku, Bosně a naposled v Kosovu. Mezinárodní izolace a sankce uvalené na Jugoslávii v důsledku těchto konfliktů uvrhly obyvatele do chudoby, do té doby nepoznané. Prezident Miloševič poprvé přecenil své síly. Protimiloševičovská revoluce Odborník na Balkán Miša Glenny byl v říjnu v Bělehradě svědkem povstání, když se Jugoslávci rozhodli vzít věci do svých rukou: "Federální parlament hoří. Demonstranti pronikli dovnitř. Policie stříká slzný plyn kam může a rozehnala tak řadu demontrantů, ale popravdě řečeno všechno se tu zvrhává v chaos. Kvůli slznému plynu se lidé zmateně pohybují po celeém centru města. A prootže policie nevybíravě střílela slzný plyn do davu, je kolem spousta velmi naštvaných mladých můžů, hodně z nich přišla do Bělehrtadu z venkova a nemají se kam vrátit. Pámbu ví, co se ještě stane." Co se stalo bylo až překvapivě rychlé a jednoznačné. Miloševič byl pod nátlakem lidu přinucen odstoupit - po třinácti letech u moci. Do ulic Bělehradu vyšly statisíce lidí, kteří se zmocnili parlamentu a zapálili budovu státní televise. Revoluce zvítězila prakticky okamžitě. Zrušení sankcí vůči Jugoslávii Mezinárodní společenství, dokonce včetně Ruska, které se předtím nabídlo jalko zprostředkovatel mezi Miloševičem a oposicí, přivítalo pád nepopulárního režimu. Britský ministr zahraničí Robin Cook hovořil o návratu Jugoslávie do Evropy a o brzkém zrušení sankcí. "Už jsme dali najevo, že dojde ke kompletní a rychlé změně ve vztazích mezi Evropou a Srbskem. Učinili jsme tak během volební kampaně a existuje řada dokladů, že šlo o značně vlivný krok, který v lidech probudil odvahu k tomu, aby volili pro změnu, protože jenom s těmito hlasy se Srbsko může přidat k modernímu světu. Ze všeho nejdřív budou odstraněny všechny sankce. Nepotřebujeme žádné sankce, když už Miloševič nebude u moci." Co s Miloševičem? Vztahy mezi Bělehradem a mezinárodním společenstvím dosud komplikuje problém Kosova, kde je nadále vážným problémem etnické napětí mezi Srby a Albánci.
Krátce po inauguraci nicméně vyjádřil spokojenost s vývojem věcí: "Ano, jsem spokojen, zvlášť pokud jde o lidi, které mám za sebou. To je nejdůležitější. Měl jsem podporu lidí před volbami a mám ji i teď po volbách. V naší zemi máme jisté krise, ale věci jsou pod kontrolou a my najdeme cestu ven. Stále existují určité projevy násilí, ale armáda a policie se s nimi vypořádávají a já jsem více než spokojen." Související odkazy:
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||