| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ruský prezident Putin na Kubě
Čtvrtek 14. prosince 2000 Zpracoval Ondřej Tuček Ruský prezident Vladimír Putin chce při své návštěvě Kuby oživit někdejší nerozborné přátelství mezi Sovětským svazem a "ostrovem svobody". Moskva finančně podporovala Kubu po třicet let až do zhroucení komunistického impéria. Se změnou ideologie a úpadkem ruského hospodářství Kuba přišla o své výsadní postavení v ruské zahraniční politice. V uplynulých deseti letech Havana musela najít způsob, jak přežít bez původního sponzora. Jak uvádí reportáž BBC, jistý odkaz sovětské přítomnosti stále trvá. Přátelství na věčné časy Je horké kubánské odpoledne. Nataša Balašovová a její dvě přítelkyně si u čaje zpívají písně svého mládí. Nataša se na Kubu provdala před třiceti lety.
"Na Kubě jsem měla tři děti a žila jsem plnokrevným životem. Právě v době, kdy jsme věřili, že se Kuba může dostat velký kus dopředu, došlo k rozpadu Sovětského svazu. Spolu s Kubánci jsme pociťovali důsledky toho všeho, co se stalo. Najednou tu nebyly žádné smlouvy na dodávky ruské ropy, mýdla, ničeho..." Druhý domov Nataša a její přítelkyně patří ke zhruba dvěma tisícovkám bývalých sovětských občanů, kteří se na Kubě natrvalo usadili. Začátkem devadesátých let zde prožili období velkého nedostatku potravin, který hraničil s hladem. "Moje matka po druhé světové válce drtívala skořápky od vajíček a s nimi pak umývala lahve od oleje. Tak jsem začala dělat to samé, protože tu nebyl žádný mycí prostředek. Všichni jsme v sobě objevili skryté rezervy. Využití takové tvořivosti k překonání problémů mě naplňovalo pocitem štěstí. Samozřejmě že jsem po rozpadu své vlasti velmi strádala. Cítila jsem, jako by mi někdo vzal půdu pod nohama. Jestliže jsem předtím žila s rozděleným srdcem, po rozpadu se mé srdce zcela přestěhovalo na Kubu. Z Kuby se teď místo dobré tchýně stala má matka." Sovětská izolace Před rozpadem Sovětského svazu Nataša a její přítelkyně pracovaly jako tlumočnice a zprostředkovatelky pro sovětské techniky působící na Kubě. Přes veškeré úsilí oficiálních míst nastolit bratrské vztahy nacházeli Kubánci ke svým sovětským soudruhům jen těžko cestu. Sověti žili v odděleným oblastech, španělsky se neučili, měli své vlastní školy a každého, kdo se provdal či oženil na Kubu, bezmála obvinili z velezrady. "To jako proč, říkali. Cožpak muži v Rusku nejsou pro vás dost dobří, že si musíte nakonec brát cizince? Přistupovali k nám, jako bychom byli vlastizrádci, protože jsme si vybrali Kubánce místo Rusů. Samozřejmě, takhle to bylo jenom zpočátku. Nakonec jsme byli ohromní přátelé," vzpomíná Nina Taričová. Odlišné kultury Samotní Kubánci měli pro Rusy přezdívku "bolas", v překladu koule či pumlíče - tedy něco velkého, kulatého a neohrabaného. Dnes toho o třicetileté sovětské éře na tomto ostrově, s výjimkou ruského velvyslanectví v Havaně a ojetých ruských automobilů, vypovídá velmi málo.
Naděje na obnovení vztahů Od návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina na Kubě si Nataša slibuje alespoň částečné obnovení někdejších těsných vztahů. Nataša byla v devadesátých letech v Rusku jen jednou - v roce 1992. Po návratu na Kubu se tehdy zařekla, že do Ruska už nikdy nepojede. Nyní však uvažuje o tom, že by mohla svůj dobrovolný exil ukončit. "Pro mě to byl takový šok. Řekla jsem sestře, že se nikdy nevrátím. Teď už samozřejmě ten šok přešel. Teď jsme mnohem víc tolerantní. Kdybych se měla vracet, pak kvůli tomu, abych viděla ruské nebe, řeky, lesy a své bratry. Ale už nedoufám, že uvidím zemi, kterou jsem opustila. Smířila jsem se s tím, že se to už nikdy nevrátí." Související odkazy: BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||