Jak se nakupuje na Kubě

Zboží se v kubánských obchodech objevuje nepravidelně, pokud se vůbec objeví...

Sobota 17. března 2001


Připravil Daniel Schweimler
Zpracovala Majka Ošťádalová

Kubánská ekonomika nemá ve světě obdoby. Embargo uvalené Spojenými státy má po více než 40 let zajišťovat, aby se na komunistický ostrov dostalo jen omezené množství zboží.

Kubánci nyní mohou platit americkými dolary, ale některé obchody jsou otevřené pouze pro turisty, jiné prodávají za kubánské pesos. Bohatství je viditelné jen zřídka a neexistuje žádná reklama. Všechno ale není takové, jak se zdá na první pohled, i základní nákupy mohou být na Kubě složité.

Složité nákupy

Ve většině zemí potřebujete pouze zajít do obchodu, zaplatit a výměnou dostanete zboží. Nebo si platíte za požadovanou službu. Tak to na Kubě taky někdy chodí, ale většinou ne tak jednoduše.

Krátce po příjezdu do Havany mi shořel fax. Některé zásuvky jsou tu 220-ti voltové. Já jsem si vybral tu špatnou. Vzal jsem tedy přístroj, ze kterého ještě stoupal dým do opravny.

Nechal jsem ho u chlapíka, který sice neměl po ruce bloček se stvrzenkami, ale řekl, že mi zavolá. Ozval se za dva dny.

"Tady Diego, ten chlápek od faxů," řekl, "ten váš je opravený a bude to stát 35 dolarů."
"Dobrá," odpověděl jsem, "přijdu k vám do dílny a vyzvednu si ho."
" Ne, ne," opáčil Diego, "přijďte ke mně domů, kdykoli večer, a vyzvednete si fax tam."
A dal mi adresu."

Načerno a za dolary

Než se mi ho konečně podařilo najít, prohledal jsem několik neosvětlených ulic v temné části města. Nejdřív musel zkrotit psy a teprve potom mne pozval dál. Můj fax tam stál a vypadal jako nový.

Propašoval si ho domů, aniž by k němu vypsal nějaké papíry. Opravil ho tak říkajíc bokem - ale výhradně za americké dolary. Všichni Kubánci se snaží vydělat nějaké dolary, protože kubánské pesos nemají, knižně řečeno, tak široké uplatnění.

Všichni se činí, aby s penězi vyšli. Kubánci pro to mají dokonce i své vlastní slovo - resolver - což zhruba znamená "vyřešit." Říká se, že žádný Kubánec neukradne milion pesos, ale milion Kubánců každý den ukradne jedno peso.

Zároveň však někteří odmítají brát peníze za to, co chápou jako pozornost. "Doufám, že z nás budou přátelé," řekl mi elektrikář poté, co v mé kanceláři ukočil rozsáhlnou opravu, "a mezi kamarády se za pozornosti neplatí".

Pesos nebo dolar?

Někteří kubánští zaměstnanci jsou placeni v dolarech jiní v pesos. Za dolar dostanete asi 22 pesos. Někteří hovoří o pesos a mají na mysli dolary a vláda v Havaně tiskne také kubánskou verzi dolaru.

Snad každý cizinec poznal na Kubě lékaře, který se vzdal své profese a stal se řidičem taxíku. Jen tak totiž získal přístup k zeleným bankovkám.

Všichni Kubánci dostávají příděly základních potravin - ty mimo jiné obsahují rýži, tři kila cukru a zeleninu. To však nestačí. Za dolary nakoupíte věci, které za pesos nedostanete - kvalitní boty, léky, potravinové výrobky a elektrotechniku.

Kubánci obecně nemají přístup k dolarovým obchodům, které byly před několika lety hájemstvím zahraničních diplomatů a turistů.

Černý trh

Naše místní lékárna, která je teoreticky jen pro cizince, otevře jen těm, kdo se zdají být váženými Kubánci. To asi znamená každého, kdo není podezřelý, že by se zapletl do černých obchodů. A černý trh je na Kubě běžný.

Zdravotní péče je bezplatná, ale léků často nedostatek. Prý za to mohou lékárníci, kteří s nejžádanějšími léčivy sami obchodují.

Kuba byla vždy ostrovem obchodníků. Téměř vše je k dostání, pokud víte, kam se obrátit. Kubánská televize vysílá jen dva programy, ale pokud máte salelit, tak naladíte až dvě stovky kanálů.

Satelit není těžké získat, potíží ale je, jak ho schovat ve společnosti, kde všichni o sobě všechno vědí. Všichni mají neustále zájem o koupi spotřebního zboží.

Obliba cizinců

Cizinci se těší obvzláštnímu zájmu. Kubánci nemohou cestovat na Miami. Když tam příště pojedu, mé domácí mám přivést toustovač, příteli stereopřehrávač a jeden ze sousedů si řekl o rychlovarnou konvici.

Reklama na Kubě neexistuje. Na billboardech jsou k vidění pouze politická hesla, televize vysílá jen zprávy, mýdlové opery a baseball. Zákazníci však zjistí, co je k dostání pouze náhodou nebo šeptandou.

Jeden muž mi téměř denně telefonuje a nabízí ryby, doutníky nebo vajíčka - vlastně cokoli, co je momentálně na skladě. Ve vedlejší ulici jsem viděl, jak dva muži prodávají papoušky v malých bílých klecích. Když jdu ulicí, tak se mi z nějakého důvodu pořád někdo snaží prodat brambory a krevety.

Kubánské obchody

Čerstvé, nepasterizované mléko nám dodává chlapík, který jednou týdně jezdí autobusem a nákladním vozem na farmu asi 50 kilometrů od Havany.

Naplní 40 dvoulitrových plastových lahví od coca-coly, které potom se svojí manželkou v batozích na zádech odvezou do hlavního města.

Podle jeho slov, má farmář, od kterého zásoby kupuje, všechno mléko odvádět státu. Cena je však tak nízká, že mu peníze na živobytí nestačí. "Všichni trochu podvádíme." říká mlékař.

Supermarkety na první pohled vypadají, že jsou zásobeny dostatečně. Distribuce zboží, částečně kvůli americkému embargu, probíhá však přinejmenším nahodile.

Domácí zásoby

Jedna značka majonézy se objeví na pultech a po několika dnech mizí. Dlouho byly pro naše středně velké batole k dostání pouze malé nebo velké plenky.

Máslo z pultů zmizelo úplně. Zkusili jsme odporný kubánský margarín. Druhý den se máslo náhle objevilo.

Stejně jako Kubánci jsme uposlechli rad a nakoupili ho pořádnou zásobu, protože nikdo neví, kdy bude máslo zase k dostání. Nikomu to neříkejte, ale v mrazáku máme asi deset balení másla.

Související odkazy:
Castro neochvějně vládne Kubě

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.