News image
BBC Online Network| váš názor
News image
 News image
Zprávy
Analýza
Britský tisk
Evropský tisk
Radiofejeton
Dobré ráno
Interview
News image
Víkendové pořady
Nová Evropa
News image
Frekvence
Programy
Redakce
In English
News image
Anglicky
s BBC
 
Other BBC sites:
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image


Korespondent

News image
Korespondent


V epicentru tragédie

News image
Z domů v městě Bhudž zbyly trosky, pod kterými stovky lidí zahynuly

Sobota 3. února 2001


Připravila Jill McGiveringová
Zpracoval Jan Čáp

Do západoindického Gudžárátu směřují další a další humanitární zásilky obětem lednového zemětřesení. Jedním z nejpotřebnějších míst je městečko Bhudž, které se nachází v epicentru tragédie.

V devadesáti pěti procentech místních budov se od osudného pátečního dopoledne nedá bydlet. Stovky mrtvých těl se stále nacházejí v sutinách a nadále hrozí nebezpečí epidemie.

Oběti zemětřesení

News imageNejdříve jsme spatřili kouř a kroužící oblaka černého hustého dýmu. Sjeli jsme ze silnice a blížili se k řadě ohňů, které se rýsovaly za polozbořenou zdí. Plameny šlehaly do výše prsou a železné dráty v betonové zdi už horkem zrudly. Za zdí se ozýval podivný smutný nářek.

Když jsme přijeli blíž, rozeznávali jsme lidská těla. Těla obětí zemětřesení. Další mrtvoly čekaly na dvorku a zpod špinavých prostěradel čouhaly štíhlé hnědé nohy s elegantními kroužky kolem kotníků.

Dali jsme se s pozůstalými do řeči a kolem nás se shromáždili lidé, kteří si chtěli postěžovat celému světu. "Čtyři sta lidí," říkal jeden z nich. "Čtyři sta mrtvých jen tady." Dalšímu muži vyhrkly slzy. Chytil mě za ruku a říkal: "Všichni tady ztratili své blízké. Každá rodina o někoho přišla."

V epicentru

Přijeli jsme do městečka Bhudž a atmosféra nás okamžitě pohltila. Už cestou z letiště jsme při jízdě podél zdevastovaných obydlí ztichli. Krajina připomínala scenérii z válečného filmu.

Namísto domů jen hromady sutin a střechy zaryté do země. Sídlištní domy se naklánějí a jejich přízemky jsou zatlačeny pod zemský povrch. Pak uvidíme útržky tapet na zbytcích cihlové stěny zničené místnosti a zarámovaný obraz visící nakřivo v posunutém bytě.

Trosky města

Na některých místech pokračují náročné záchranné práce. Místní obyvatelé mají v rukou páčidla a lopaty, s kterými přehazují sutiny do košíků. U jednoho zhrouceného činžáku dohlíží vojenský velitel na práci rypadla. Někde pod těmi kusy zdiva podle něj leží osmnáctiletá dívka.

Bezprostředně po zemětřesení proudí do Indie pomoc, obyvatelé se obávají, že brzy budou odkázáni sami na sebeBudova připomíná domeček pro panenky jehož přední stěna zmizela, aby odhalila interiér někdejších domácností. Balkón visí vzhůru nohama na klubku ocelových drátů. "Jednoho z našich kadetů to vzadu zavalilo, chcete se podívat?" ptá se důstojník.

Přelézáme haldy sutin, okenních rámů a kusů dveří. Za zdmi zvedá poněkud odevzdaně několik nováčků krumpáče nad betonovými bloky. Na hlavě měli barety a jejich uniformy ztuhlé vrstvou prachu. Bude někde tady, ukazuje velitel k jejich nohám. Ta představa zněla fantasticky.

Záchrana i rabování

V tu chvíli někdo vykřikl a vytáhne z rozvalin otlučený kufr. Všichni se začnou podivně radovat a vypadají příliš mladě na to, aby tady vyhrabávali svoji mrtvou kamarádku. Těžko říct, zda dřív litovat mrtvé nebo živé. Mnozí obviňují úřady z toho, že nedělají , co by mohly.

Místní lidé probírají sutiny holýma rukama a jak mi řekl jeden ze záchranářů oběti se tu často okrádají. Přestal mluvit anglicky a ukazuje mi, jak jeho známé stáhli prsten.

Šok a smutek

Ti co v troskách přežili, jako by byli omámení. V pátek 26. ledna deset minut před devatou ráno přišli o všechno. O domov, přátele. Není divu, že jsou stále v šoku.

Bezprostředně po zemětřesení proudí do Indie pomoc, obyvatelé se obávají, že brzy budou odkázáni sami na sebeV jednom z provizorních táborů, jsem mezi vojenskými stany a várnicemi s rýží a čočkou potkala jednu rodinu. První ve frontě stála dcera. Mluví dobře anglicky, což je tady známka vzdělanosti.

"Studuji na vysoké škole," vysvětluje, "a můj otec je úředník. Máme dům s omnácti pokoji," říká a pak se opravuje, "tedy měli jsme."

Obavy z budoucnosti

Otec, který stál za ní, mi říká, co všechno vlastnili, ale teď natahuje prázdné ruce, jsou z nás žebráci. Má radost, že pocházíme z Británie. "Britové nám posílají spoustu věcí, děkujeme."

Vlasy má rozcuchané a na sobě potrhané šaty. Když utíkali z domu, starý svět se jim zhroutil. "Bojím se, že teď nám lidé pomáhají, protože tu je spousta novinářů, svěřuje se, "ale za týden, možná za měsíc budeme hladoví a svět na nás zapomene.

Související odkazy:
News imageZáchranné práce v Gudžarátu
News imageZemětřesení v západní Indii

News imageFotografie z Gudžarátu
News imagePomoc Indii

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.

 

News image
  Zpět nahoruNews image 
News image
News image
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
Zprávy a audio ve 43 jazycích: