Zemětřesení v západní Indii

Město Bhudž bylo téměř srovnáno se zemí

Pondělí 29. ledna 2001

Zpracovala Zuzana Zrůstová

Západoindický stát Gudžarát počítá tisíce mrtvých po pátečním zemětřesení, které patří k nejhorším za poslední půlstoletí.

Úřady dosud potvrdily 6 tisíc obětí, oficiální odhady hovoří o patnácti tisících mrtvých a předseda gudžarátské vlády prohlásil, že otřesy půdy připravily o život 75 tisíc osob.

Město Bhudž, které bylo nejblíže epicentru, je naprosto zdevastováno. Vláda v Dillí uvedla, že náklady na jeho obnovu budou obrovské a oznámila, že hodlá požádat Světovou banku o jednu miliardu dolarů a Asijskou rozvojovou banku o další půlmiliardu.

Indické výzvy

Gudžarátský ministr vnitra Haren Pandya vyzval k větší mezinárodní pomoci: "Potřebujeme nástroje na odstraňování suti", říká ministr.

"Máme tu týmy z Turecka a ze Švýcarska, které pracují velmi efektivně. Přesto od světového společenství stále potřebujeme vyprošťovací techniku, jeřáby, buldozery."

Gudžarát navštívil i indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí a požádal mezinárodní společenství o půjčku ve výši asi půl druhé miliardy dolarů. Premiér také vyzval obyvatele Indie, aby přispěli na konto obětí zemětřesení.

Domy z karet

Stejně jako po zemětřesení v Turecku v srpnu roku 1999 se už začínají objevovat pochybnosti o tom, zda stavební normy a předpisy týkající se stability budov byly v těch oblastech, které jsou odedávna ohrožovány otřesy půdy, dostatečné.

K nejdramatičtějším pohledům na pustošení způsobené pátečním zemětřesením v severozápadní Indii patřily sutiny výškových budov v Ahmedabadu, které se zřítily jako domečky z karet.

V jednom obzvláště hrůzném případě tu byly doslova rozdrceny desítky lidí, kteří se pokoušeli po vnějším schodišti uniknout z otřásající se budovy, když se na ně se střechy zřítila obrovská nádrž na vodu.

Nečekaná katastrofa

Stejně nestabilní jako poměrně nové výškové budovy Ahmedabádu se však ukázaly být také staré domy v epicentru zemětřesení, nedaleko indického města Bhudž.

Patrick Fuller z Mezinárodní federace Červeného kříže se domnívá, že důsledky zemětřesení byly o to horší, že lidé na ně nebyli psychologicky připraveni.

"Osmdesát procent starého města se uplně rozpadlo. Řekl bych, že situace v samotném Bhudži je zoufalá. Lidé jsou stále do značné míry v šoku. Bezprostřední prioritou úřadů je pátrání po lidech a záchrana těch, co jsou ještě naživu, které pokračují, ale také ošetřování zraněných."

Zabezpečení staveb

Podle indického velvyslance v Londýně Nareshwara Dayala, se vláda bude muset otázkou bezpečnosti budov a norem ve stavebnictví zabývat.

Velvyslanec se však domnívá, že bylo nesprávné tvrdit, že hlavní příčinou ztrát na životech je podřadná kvalita některých moderních staveb.

"Je snadné to říci, ale není to tak zcela pravda. Některé z oblastí, které byly doslova srovnány se zemí, byly možná až 200 let staré. Samozřejmě, že v Ahmedabádu, kde jsou výškové budovy, se stavby hroutily, ale v oblastech nejvíce postižených zemětřesením, jako je Bhudž a okolní vesnice, se nacházely velmi staré stavby. Jsem si však jist, že se odborníci budou věnovat tomuto aspektu a že v budoucnosti budeme lépe připraveni."

Rychlá urbanizace

Indie, jako řada dalších rozvojových zemí prochází rychlou urbanizací, a to je také jeden z jejích problémů. Budovy se stavějí rychle, aby vláda uspokojila potřeby bydlení.

Některé stavební firmy si v honbě za rychlým ziskem zcela nepochybně nedělají tak velké starosti o bezpečnost, jak by měly. Často není pro novou výstavbu vnodná už samotná lokalita.

Například ve středoamerickém Salvadoru, který nedávno postihlo také vážné zemětřesení, byly nejhůře postiženy domy, postavené na svazích obklopujících hlavní město San Salvador. Vlády rozvojových zemí si jsou vědomy toho, že lidé chtějí bydlet tam, kde najdou práci, přestože může jít o seismicky aktivní oblast.

Seismicky aktivní oblasti

K takovým ostatně patří i města jako je Tokyo nebo Los Angeles. Japonsko a Spojené státy jsou však bohaté země, kde se výstavba budov řídí velmi přísnými předpisy. Budovy jsou tedy vystavěny tak, aby odolávaly otřesům.

Chudé země si taková opatření nemonou dovolit. Jak potvrzuje Nipyan Anden, ministr vnitra indického státu Gudžarat, který páteční zemětřesení postihlo nejvíce, gudžarátské úřady nemají k dispozici ani dostatek speciálního zařízení, jež by pomohlo odstranit důsledky podobné katastrofy.

"Potřebujeme určitý typ zařízení, které odstraňuje trosky. Máme tu tým z Turecka a další pak ze Švýcarska. Experti pracují také velmi efektivně v Gudžaratu. Přesto však potřebujeme ze zahraničí další jeřáby, buldozery a podobné zařízení, které by do Bhudže a Ahmedabádu dorazilo co nejdříve."

Mezinárodní spolupráce

Taková mezinárodní spolupráce se pomalu stává normou. Země postižené zemětřesením se učí ze zkušeností jiných. K těmto užitečným zkušenostem patří i programy dlouhodobé obnovy a náprava psychologických následků katastrof, jak poznává Turecko ještě rok a půl po zemětřesení.

Azmat Ula je koordinátorem Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného Půlměsíce v Istanbulu.

"Ještě nás čeká hodně práce. Asi 90 tisíc lidí žije stále převážně v prefabrikovaných obytných budovách, malý počet také ve stanech. Jejich domy stále nebyly rekonstruovány pro potřeby trvalého bydlení. Tato část Turecka se nachází v aktivním seismickém pásmu, takže každou chvíli dochází k následným otřesům. Ale program psychologické pomoci zmírňuje alespoň psychické utrpení po každém takovém otřesu."

Osvětové programy, které mají lidem pomoci připravit se na zemětřesení a správně na ně reagovat jsou svým způsobem stejně důležité, jako zlepšování stavební kvality budov. Ani jedno ani druhé nelze však uskutečnit přes noc nebo bez značných finančních nákladů.

Související odkazy:
Fotografie z Gudžarátu
Pomoc Indii