Estonsko rájem nových technologií

Estonsko má milion a půl obyvatel

Sobota 27. ledna 2001


Připravil Petr Nosálek

Estonsko je i po rozpadu sovětského impéria často považováno za součást pobaltského zadního dvorku Evropy.

Většina Estonců to ale bere skoro jako urážku a sama se řadí ke Skandinávcům, což jen dokazuje, jak urputně se snaží setřást sovětské dědictví a stát se plnoprávným členem evropské rodiny.

S dalším důkazem těchto estonských snah vás teď seznámí Petr Nosálek, který v uplynulých dnech navštívil Tallinn v novinářském doprovodu českého premiéra Miloše Zemana:

Nejmladší evropský premiér

Vyjet výtahem ze sklepení Stenbockova domu, který je součástí komplexu starobylé tallinnské pevnosti Toompea, je jako vyšplhat po virtuální svislici času z příšeří gotického dávnověku do techna 21. století, prosvíceného bodovými reflektory.

V prvním patře takříkajíc "paří" - počítačoví nadšenci vědí, o čem je řeč - první elektronická vláda v Evropě. Šéfuje jí teprve 40letý Mart Laar, na pohled nenápadný blonďatý vousáč, který se před devíti lety, kdy byl do funkce uveden poprvé, stal nejmladším evropským premiérem.

Milovník nových technologií

Možná také proto se Estonsko pod jeho vedením zařadilo do dvacítky počítačově nejvyvinutějších zemí světa.

Laarova vláda přijala program, který zaručuje všem estonským školákům bezplatný přístup k internetu, a aby šla sama příkladem, rozhodla se, že všechna její zasedání budou probíhat bezpapírově, tedy výhradně na počítačích.

Během své dvoudenní oficiální návštěvy v Tallinnu se o tom na vlastní oči přesvědčil i český premiér Miloš Zeman.

Estonský hostitel ho s neskrývanou pýchou provedl po futuristicky vybavené zasedací místnosti kabinetu, v níž snad jen státní znak Estonska se třemi modrými lvy ve zlatém poli připomíná, že i tudy procházely dějiny.

Elektronické království

Batalion černých počítačových monitorů, černých myší a černých kovových prutů zakončených miniaturními mikrofony pochoduje na pracovním stole ve tvaru písmene "U" do budoucnosti.

Nikde žádný šanon, fascikl, sloha, ba ani lísteček papíru - jen v průčelí místnosti velké plátno, na které lze přenášet texty a ilustrace z ministerských computerů.

Miloš Zeman s úsměvem sledoval zanícený výklad svého estonského kolegy a pokyvoval hlavou. Ze vzdálenosti několika metrů to vypadalo, jako že ano. Zevlující novináři se před setkáním s premiéry kochali úchvatným pohledem na starý Reval a zkoumali originální řešení interiéru konferenční místnosti.

Estonští státníci

Na stěně přiléhající k zasedačce vlády visí portréty čtyř bývalých estonských státníků. Vznikly až v loňském roce a zasazeny do těžkých zlacených rámů odrážejí působivou kombinaci starožitného a moderního nábytku, jímž je místnost zařízena.

Při pohledu na štítky se jmény a daty narození a úmrtí ale v člověku zatrne: tři z těchto čtyř estonských představitelů zemřeli ve 40. letech a rok smrti jednoho z nich dokonce doprovází šokující otazník.

Šokující i pro toho, kdo ví o brutální půlstoleté okupaci Estonska Sovětským svazem, během níž byly desetitisíce Estonců odvlečeny do stalinských lágrů a země podrobena násilné rusifikaci.

Čtverým kliknutím myši jsem se později na svém počítači dostal na webové stránky estonské vlády, kde lze najít tuto bilanci zavádění bolševického "techna":

Tragické konce

Jüri Uluots, v letech 1940-45 premiér, vykonávající současně funkci prezidenta. Skrýval se v Estonsku, v roce 1944 uprchl do Švédska, kde o rok později zemřel.

Kaarel Eenpalu, hlava státu. V roce 1940 zatčen sovětskou NKVD, o dva roky později zemřel ve vězeňském táboře v ruské Vjatce.

Jaan Tönisson, předseda vlády, později hlava státu. V prosinci 1940 zatčen NKVD, přesné datum a místo úmrtí nejsou známy.

A konečně Konstantin Päts, předseda první prozatímní estonské vlády, hlava státu, později prezident. V roce 1940 zatčen NKVD a deportován do Sovětského svazu, tam vězněn a později převezen do ústavu pro choromyslné, kde v roce 1956 zemřel.

S tragickými osudy svých předchůdců za bolševické okupace Estonska seznámil premiér Laar i Miloše Zemana, který se o tom zmínil na večerní besedě s českými novináři.

Skeptický Miloš Zeman

Český premiér při ní odpovídal také na otázku, jaký dojem na něj udělala návštěva zasedací místnosti bezpapírové vlády.

"Jako člověk, který dvacet let pracoval s počítači, zastávám názor, že počítač nemůže nahradit například psací stroj," odvětil premiér Zeman a dodal, že přenášení stohů papíru prospěje svalům jeho ministrů.

Seděli jsme v přízemí supermoderního tallinského hotelu Olümpia, ale v tu chvíli jsem měl pocit, že sjíždíme do suterénu. Naštěstí jsme tam nedojeli.

Miloš Zeman ve vážnějším tónu zdůraznil, že pokud jde o internetizaci českých škol včetně základních, klade si jeho vláda stejné cíle jako estonská vláda Marta Laara.

Související odkazy:
Estonci očekávají od EU klid a stabilitu

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.