Estonci očekávají od unie klid a stabilitu

Hlavní město Estonska Tallinn

Sobota 4. listopadu 2000


Připravil Chris Bowlby
Zpracovala Majka Ošťádalová

Poměrně málo se při zmínkách o kandidátských zemích Evropské unie hovoří o Estonsku. Malá země na pobřeží Baltiku však bude první bývalou součástí Sovětského svazu, která k evropské patnáctce přistoupí. Od začátku devadesátých let, kdy Estonsko získalo nezávislost, se země na vstup intezivně připravuje.

Estonský ministr zahraničí Toomas Hendrik Ilves dokonce přislíbil, že se bude snažit o co nejrychlejší návrat situace v zemi k evropskému normálu a že se Estonsko dokonce změní v nudný stát. Jak zjistil při své návštěvě této severské země zpravodaj BBC Chris Bowlby, řada Estonců si není jista, zda takovou nudu, jakou západní svět nabízí, opravdu chtějí.

Západoevropská nuda

Ministr se tvářil se provinile, když to říkal. Americko-estonský právník však hovořil pod vlivem svých cest po Baltických zemích. "Obchodovat v Petrohradu je jako byste dělal striptýz, ve Stockholmu máte při obchodu pocit, že jste v kostele."

I přes veškerá zklamání, je však jednání s Rusy záživnější než se Skandinávci. V Rusku by nebydlel, ale překypoval nadšením z čiré nepředvídatelnosti života na Rusi.

Estonci příliš dobře vědí, že Rusové na druhé straně hranice žijí z platu, který je menší než desetina průměrné mzdy v Estonsku. Od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu před deseti roky estonská ekonomika tu ruskou výrazně předběhla.

Když ministr zahraničí prohlásil, že se Estonsko stane spořádanou až nudnou zemí, tak si zřejmě nezískal přízeň zástupců turistického ruchu. Jen ztěží si lze představit reklamní brožury se slogany jako - přijeďte do Estonska zažít něco opravdu nezajímavého. Měl však na mysli, že vzhledem k dějinám poznamenaným nájezdy sousedů a různými převraty, zažili prostě Estonci vzrušení až dost a chtějí stabilitu v náručí Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Tisíce nových nařízení a směrnic

Estonci však nejsou naprosto spokojeni s tím, co si jejich nový život žádá. Po romantické rétorice o návratu do Evropy, která dominovala estonské revoluci proti komunismu, nyní vidí, co to obnáší - konkrétně tisíce nařízení a směrnic, jejichž dodržování Brusel požaduje, pokud chce Estonsko vstoupit do Evropské unie v první vlně kandidátů.

Předpisy v potravinářství například Estoncům připomínají časy, kdy recepty všech zákusků prodávaných v kavárnách, stanovila Moskva. Nejvíce však řadu Estonců šokoval postup Evropské unie proti Rakousku kvůli přítomnosti strany Jörga Haidera ve vládě, což vnímali jako přesně ten druh politického zásahu z vnějšku, kterého se měli jako čerstvě svobodný národ zbavit.

Úzká spolupráce se sousedící Skandinávií by mohla být určitým protipolem k vládě z Bruselu. Blízké sousedství však nepřináší vždy jen radost. Tisíce finských výletníků, kteří proudí z trajektů do hlavního města Estonska Talinu, nejsou pokaždé těmi pravými vyslanci.

Přijíždějí a investují zde i Švédové. Jedna mladá estonská novinářka mi říkala, jak noví švédští spolumajitelé rychle skoncovali s distingovaným stylem novin, pro které pracovala, jelikož v jejich očích neodpovídal evropským normám.

Estonští Rusové se těší

V Estonsku však žijí také zastánci jednotné Evropy. Jsou jimi rodilí Rusové - třetina populace země, kteří na začátku devadesátých let odmítali odtržení od Ruska. Nyní vidí na vlastní oči, že jako součásti západu se jim daří lépe.

"Estonsko je nyní naší vlastí" říká jeden z mladých politiků ruské komunity v Tallinnu. Věří, že unie bude chránit práva jeho menšiny. A stejně jsme zvyklí žít ve velkých společenstvích, jakým byl Sovětský svaz, dodává. Půl milionu estonských Rusů se brzy stane prvními rusky hovořícími občany Evropské unie - skupina, která si zaslouží pozornost a která může sehrát tvořivou roli v budoucích vztazích mezi východem a západem.

Hrůzy noci v hrobě

Jedno mají Estonci jisté, díky své mateřštině určitě nikoho nudit nebudou. Cizinci se estonsky naučí jen ztěží. Příbuznými jazyky jsou pouze finština a maďarština. V estonštině jsem našel nejkomplikovanější slovo, jaké jsem se kdy snažil vyslovit.

Tvoří ho třináct písmen včetně sedmi samohlásek za sebou - zní Hauaoooudused, pokud vás to zajímá a omlouvám se estonským posluchačům. Slovo znamená, jak mne informovali, " hrůzy noci v hrobě."

Souhlasím s jedním talinským spisovatelem, že se jedná o výraz, který si budou mumlat nahlas estonští vyjednávači v Bruselu, kdykoli se pro kandidátské země objeví nová nařízení. Estonský ministr zahraničí, který je tak oddaným zastáncem nudy, by zřejmě něco tak vzrušujícího neschválil.