Nebezpečné cesty za lepším životem

Při ztroskotání lodi Pati u tureckých břehů zahynuly desítky běženců

Sobota 15. ledna 2001


Připravil Chris Morris
Zpracoval Teodor Marjanovič

Prvního ledna ztroskotala u tureckých břehů gruzínská loď, na jejíž palubě se vezlo několik desítek ilegálních migrantů z Bangladeše, Indie a Pákistánu. Ve studených vlnách zahynulo několik desítek osob.

Celý případ opět poodhalil známou smutnou skutečnost, že evropské země i nadále zůstávají cílem mnoha lidí z chudých částí světa, kteří touží po tom se dostat z bídy.

Cesty do zaslíbených zemí

Abu Kalám Adžád působil dojmem zraněného zvířete, když připlul na malém nafukovacím člunu. Byl vysílený, plazil se po všech čtyřech. Jeho oči uhranutě zíraly na pobřeží přímo před ním.

Tento sedmadvacetiletý mladík z Bangladeše žil, přestože uplynulo už třicet hodin od chvíle, kdy se jeho loď roztříštila o útesy. Pamatuje si, jak se lidé pokoušeli zachránit skokem do vody a jak tonuli a všude kolem běsnila mořská bouře. Potkalo ho štěstí.

Štěstí v podobě olejové skvrny

Při pokusu o záchranu se namočil do olejové skvrny. Díky tomu se v násedujících hodinách ubránil prochladnutí. Jiní mladíci z Indie a Pakistánu však utonuli ve vlnách, daleko od svých domovů.

Všichni si museli uvědomovat, že se vydali na nebezpečnou cestu, nicméně kadžý z nich se zřejmě až do poslední chvíle nevzdával naděje, že jim bude štestěna přát. Tedy že se jim nakonec podaří stanout na území států Evropské unie - tam, kde by měli možnost, jak se domnívali, si vydělat peníze.

Zatímco Evropa se stále více snaží se přílivu nelegálních migrantů vyvarovat, jejich počet neustále stoupá.

Turecká brána do Evropy

Abu Kalám vysvětlil, že se do Turecka dostal z Iráku přes hranici, kterou kontrolují Kurdové. Tamnější pohoří je protkané pašeráckými stezkami. Právě zde vzkvétá lukrativní převaděčský obchod.

Až se mladý Bangladéšan zotaví, turecké úřady ho vykážou zpět na irácké území. Je však málo pravděpodobné, že ho to přiměje k tomu, aby se vzdal svého snu o proniknutí do Evropy.

Turecko se vzhledem ke své nedostatečně kontrolované východní hranici a geografické poloze stalo centrem pašování s lidmi, kteří se chtějí do Evropy dostat.

Výnosný obchod

Když k večeru zavítáte na turecké pobřeží u Egejského moře, můžete v dáli spatřit světla z řeckých ostrovů. Působí, jako by byla na dosah.

Pašeráci toho využívají. Mají politické kontakty a peníze na to, aby mohli uplácet, a vyznačují se také bezohledností, aby nechali osudu ty migranty, které se dostanou do potíží.

Jednou věcí si můžete být jistí - dostat se do Evropy je riskantní podnik, který stojí spoustu peněz. Obvykle několik tisíc liber a nikdo vám nezaručí, že uspějete. Někteří lidé uvíznou právě v Turecku a poté jim nezbývá, než v naprosté chudobě bojovat o přežití.

V půli cesty

Iránka Nashmi Rashidiová žije v Turecku se svým manželem a dvěma dětmi - nelegálně. Zaplatili tisíce liber, aby získali falešné iránské cestovní doklady.

Poté se jim podařilo přes Irák a Sýrii dostat až sem, nicméně cestu si museli proklestit tím, že na každém hraničním přechodu podplatili celníky.

Nyní jim ale nic nezbylo a zpátky se vrátit nemohou, protože, jak Nashmi podotýká, její manžel by mohl být odsouzen na smrt. Nemají peníze ani na to, aby koupili oblečení pro své děti.

Nashmi se považuje za politického běžence - nicméně to je těžké dokázat. Mnozí by její rodinu spíše považovali za jednu z mnohých, které se z čistě ekonomických důvodů snaží dostat na západ.

Naděje na lepší život

Podobně na tom asi byl také ugandský uprchlík James, který, jak tvrdil, dezertoval z ugandské armády. Mluvil perfektně anglicky a několikrát mi v Istanbulu zavolal, aby se mě optal, co má udělat, aby se dostal do Evropy. Musím uznat, že jsem mu příliš nepomohl. Poté ale jeho telefonáty najednou přestaly.

Možná se do Evropy opravdu dostal: jak tvrdíl, jeho rodina prý žila v Holandsku. Anebo se stal další obětí převaděčských gangů, které hromadí své zisky, utržené na lidské naději.

Související odkazy:
Poslední den ilegálního přistěhovalce ve Francii

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.