Úterý 4. prosince 2001 - 15.54 SEČ

Polské obavy ze vstupu do EU

Drobní zemědělci se obávají po vstupu Poslka do EU skupování půdy cizinci

Připravila Joanna Czaplinská

Polsko se podobně jako Česká republika blíží k závěrečné části jednání o vstupu do Evropské unie. Vstup do unie je pro novou polskou vládu nejvyšší prioritou, ministr zahraničí Wlodzimierz Cimoszewicz se ovšem ocitl v obtížné situaci, neboť musí jednat jako zástupce koalice, jejiž část část patří k "euroskeptikům".

Varšava oficiálně požaduje, aby zemědělci z EU neměli možnost nakupovat v Polsku půdu ještě 12 let po vstupu země do Unie. Ministr Cimoszewicz proto šokoval polskou politickou scénu, když nedávno v Bruselu připustil možnost, že zahraniční zájemci budou moci nakupovat v Polsku půdu už tři roky po připojení země do Unie, pokud se zaručí, že na ní budou sami hospodařit.

Polská půda v rukou cizáků?

Obavy, že Polsko bude vykoupeno Němci, sdílí velká část Poláků, zvláště starších generací. Bývalí němečtí majitelé polských pozemků se jeví skoro jako Erbenova Polednice, která přináší katastrofu. Asi nejvíce se příchodu Němců obávají drobní zemědělci, kteří obdělávají malé pozemky a jen taktak se dovedou uživit svou prací. Svá pole však považují za největší poklad.

Ministr Cimoszewisz chce jednat rychle a rázně

Na druhé straně si málokdo všímá toho, že během 50 let komunistického hospodaření většina předválečných budov zchátrala, bývalé majetky německé šlechty a artistokracie sloužily jako stodoly nebo sýpky. Krásné secesní domy ve Štětíně 50 let nikdo neopravoval. Jen pozorný divák pod fasádami zčernalými špínou objeví krásu reliéfů a ozdob, jimiž němečtí architekti nešetřili.

A tak se vnucuje otázka, zda by nebylo lépe, kdyby tyto městské domy a venkovské zámečky nenašly konečně odpovědného majitele a investora. Může to být přece Polák, stejně jako Němec, Švéd či i Australan. Jen když jim konečně vrátí jejich bývalou krásu.

Zájem odsunutých Němců

Jednání ministra Cimoszewicze v Bruselu bylo pokusem urychlit nevyhnutelný proces. Polsko je v těžké hospodářské situaci, která nutí k hledání i nepopulárních řešení. Když o majetky bývalých státních statků a zemědělských družstev neprojevují zájem Poláci, proč by sem neměli přijít zahraniční investoři, kteří mimochodem mohou přispět ke zmenšení stále rostoucí nezaměstanosti?

	Bývalí němečtí majitelé polských pozemků se jeví skoro jako Erbenova Polednice, která přináší katastrofu.

Němci občas projevovali zájem o své bývalé majetky už dříve. V rámci organizovaných výletů se jezdili podívat, jak vypadá jejich starý dům. Takové sentimentální cesty ale měly málokdy pokračování. Výjimkou je například rekonstrukce zámečku v Kulicích u Štětína, který kdysi patřil Bismarckově rodině - dnes je krásně rekonstruovaným sídlem polsko-německé nadace.

Vyskytly se ale i případy, kdy Němci nakupovali pozemky pololegálně a využívali k tomu falešné polské podniky. A tak se zdá, že nemá smysl obávat se bývalých majitelů pozemků, ale spíš nepoctivých obchodníků využívajících cenové rozdíly a levnou pracovní sílu.

Nepředvídatelný dopad

Jednou z podmínek vstupu do Unie je plné zavedení tržní ekonomiky, což znamená, že o úspěchu investora rozhoduje ne jeho původ, ale obsah peněženky. V západní části Polska jsou ceny pozemků a bytů mnohem vyšší než ve východní. Nejen proto, že tato část země patří k hospodářsky rozvinutějším, ale i proto, že ceny jsou zde určovány podle německé klientely.

	Polská vláda dělá pramálo, aby národu zřetelně vysvětlila, co pro celou zemi bude znamenat vstup do Unie a jaké s sebou nese výhody a nevýhody.

Není tajemstvím, že luxusní apartmány u moře - v Kolobrzegu nebo Mezizdrojích - nekupují Poláci. Je to pro ně finančně neúnosné, a navíc Baltské moře není pro Poláky příliš atraktivní.

Otázka co pro Polsko bude lepší - zda zákaz prodeje půdy a nemovitostí cizincům, nebo okamžité otevření trhu - zůstane nezodpovězena až do chvíle, kdy se trh skutečně otevře a ukáže se, jaká je faktická poptávka.

Ale jedno je jisté už nyní - polská vláda dělá pramálo, aby národu, ve kterém noviny nečte více než polovina a televizním zprávám nerozumí 60 procent občanů, zřetelně vysvětlila, co pro celou zemi bude znamenat vstup do Unie a jaké s sebou nese výhody a nevýhody. A proto logické argumenty působí slaběji než emoce, které alespoň v Polsku - stále více hovoří proti Evropské unii.

Související odkazy:
Polsko a Maďarsko: Kudy do Evropy?