Mizející obchodníci z ulic Čengdu

Kočovní čističi uší a další obchodníci už nemohou nabízet své služby na ulicích

Sobota 21. červenec 2001


Připravila Fuchsia Dunlopová
Zpracoval Martin Řezníček

Metropole Čengd čínské provincie Sečuán je známá svým čilým pouličním životem. Ve staré části města lze vidět stovky prodavačů nudlí, brusičů nožů, výrobců hraček a prodejců květin. Časy se ovšem mění a pod tlakem výdobytků západní civilizace tito zástupci starých řemesel mizí.

Když však víte, kde hledat, můžete na některé ještě natrefit. A mnozí z nich se zabývají činnostmi vskutku netradičními, jak poznamenává zpravodajka BBC Fuchsia Dunlopová, autorka nové sečuánské kuchařky.

Výzbroj čističů

Když na chvíli usednete do čajovny v Čengdu, uslyšíte sem tam břinkání kovu. Tento zvuk vyluzuje čistič uší, který dává svou přítomnost najevo rychlým cvakáním dlouhých kleští, což je součást jeho výzbroje. Kapsu od košile má plnou neskutečného množství nástrojů - malých nožů, měděných bodců, malých lžiček, ladiček a kartáčků z husích brk.

Provincie Sečuán

Od první chvíle, kdy jsem do tohoto města přijela studovat, jsem jím byla fascinována. Dívala jsem se se zaujetím, jak čistič uší pozoruje orgán svého zákazníka a všelijak v něm kvrdlá, zatímco klient leží ve vrzajícím bambusovém křesle s klidným, možná až blaženým výrazem ve tváři.

Před několika lety jsem se spřátelila s jedním takovým čističem uší, Xiaoem Chananem, který pracuje v jedné z mých oblíbených čajoven. Vždycky, když si tam sednu, zastaví se u mého stolu na kus řeči, a i když mezi jednotlivými návštěvami například kvůli pobytu v zahraničí uplyne dlouhá doba, nikdy nezapomene mé jméno.

Přestože jsem Xiaovi několikrát dovolila, aby mi promasíroval krk a ramena tím úžasným čínských způsobem, nikdy jsem nenašla dostatek odvahy, abych mu dovolila přiblížit se ke svým ušním bubínkům. Při poslední návštěvě jsem se ovšem rozhodla, že nadešel čas.

Návyková procedura

Seděla jsem v čajovně a hovořila s Xiaem o jeho řemesle. Vysvětlil mi své postupy a seznámil mě s názvy svých nástrojů, z nichž si většinu vyrábí sám z drátu, mědi, špejlí a brk. Řekl mi, jak se od svého dědečka naučil stimulovat akupresurou určité body v uchu, což poté uvolní celé tělo.

	Xiao mě vážně upozornil, že čištění uší je návykové.

Jak jsme si povídali a já jsem do sebe obrátila jasmínový čaj, odpor se ztratil. Xiao mě ovšem vážně upozornil, že čištění uší je návykové. "A když se vám to bude líbit, co budete dělat po návratu do Anglie?" Rozhodla jsem podstoupit riziko návyku, usadila se v bambusovém křesle a svěřila se do rukou Xiaa.

Začal s vískaním ve vlastech a poté se dotýkal malým tupým nožem oblastí kolem ucha. To mě opravdu uvolnilo. Nejlépe jsem se cítila, když kartáčkem pronikl do ucha, jemně ho ovládal svou ladičkou a vyvolával tím příjemné vibrace.

Moderní velkoměsto

Čistění uší bylo původně jen jednou ze služeb, kterou nabízeli sečuánští kočovní holiči. V ulicích Čengdu je ještě občas zahlédnete, ale tato činnost již spíše náleží odborníkům. Někteří čističi uší, jako Xiao, působí v konkrétních částech Čengdu, jiní hledají práci potloukáním po ulicích.

	Tradiční kočující prodavači zboží a služeb tím, jak se město modernizuje, pomalu mizí.

Mnoho z těchto "podnikatelů" nebo spíše "podnikavců" jsou migranté, kteří do města přišli v osmdesátých letech, když vláda uvolnila předpisy o vnitrostáním pohybu obyvatel. Kočující prodavači zboží a služeb, tak tradiční pro Čengdu, ovšem tím, jak se město modernizuje, pomalu mizí.

Čajovna Shunxing sídlí na třetím patře mezinárodního obchodního centra. Do této drahé nápodoby starobylé čajovny byli najmuti čističi uší, kteří mají evokovat náladu staré sečuanské magie. Venku se jejich řemeslo postupně vytrácí.

Nechtění kočovní obchodníci

Téměř polovina starých uliček v Čengdu byla v uplynulých deseti letech srovnána se zemí. A v nových, širokých třídách, které je nahradily, už místo pro kočovníky není. To si alespoň myslí místní úřady.

	Pulsující trhy jsou přemisťovány do betonových hal a obchodů a souboj zbývajících prodavačů s policií připomíná hru kočky s myší.

Po celém městě se na ohradách, které lemují staveniště, skví nápisy typu "budujeme moderní, civilizované a čisté město." A nový starosta Čengdu dal jasně najevo, že se chce pouličních prodavačů zbavit. Pulsující trhy jsou přemisťovány do betonových obchodů a hal a souboj zbývajících prodavačů s policií připomíná hru kočky s myší.

A zatímco Xiao končí péči o mé ucho masáží spánku a hlavy, přemýšlím, co se asi stane s podobnými živnostníky, kteří si vydělávají na ulici. Vždycky jsem obdivovala jejich ducha a podnikavost. Zdá se ale, že oficiální vizi o moderním čínském městě překážejí.

Související odkazy:
V Pekingu mizí starobylé čtvrti

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.