Pátek 14. září 2001

předcházející

Opatrná česká vláda

Ondřej Štindl

Česká vláda se až dosud plně solidarizovala se všemi kroky, k nimž po útoku na New York a Washington přistoupily Evropská unie a NATO. Přislíbila vojenskou pomoc případné operaci proti původcům útoku, pokud to bude potřeba. Podobně jako ostatní západoevropské země vyhlásila dnešek, vůbec poprvé během devíti let existence České republiky, dnem státního smutku.

Je samozřejmé, že úloha České republiky, v případných vojenských a jiných akcích nebude nijak významná. Dost možná by šla i shrnout slovy "nic zbytečně nezdržovat a nevytvářet potíže". Zdá se, že Zemanův kabinet je odhodlán tento požadavek naplnit, což je jistě dobře. Způsob, jímž vláda přistupuje k tuzemské veřejnost je ovšem sporný.

Když se Severoatlantická aliance rozhodla uplatnit v důsledku útoku pátý článek washingtonské dohody, oficiální činitelé, například ministr obrany Jaroslav Tvrdík, spěchali s vysvětlením, že se jedná v podstatě o formální krok, který Českou republiku k ničemu zvláštnímu nezavazuje.

I onen příslib vojenské pomoci, nutnost jehož naplnění je v tuto chvíli skutečně spíš hypotetická, formulovali ministři na vládní tiskové konferenci, řekněme, poněkud zdrženlivě. Ne snad, že by byla namístě nějaká plamenná prohlášení, stačila by však obyčejná, nic nezastírající a nic nedramatizující věcnost. Výroky vládních činitelů ovšem někdy působí dojmem spíš umělého udržování letargie, než nezbytného uklidňování beztak dost rozrušené veřejnosti.

V tomto ohledu se zvláště vyznamenal ministr vnitra Stanislav Gross. Když se ve středu dostala mezi lidi výzva ke shromáždění na pražském Václavské náměstí, požádal veřejnost, aby na ni z bezpečnostních důvodů nereagovala.

Připomeňme, že třeba v sousedním Německu dnes promluví na shromáždění u Braniborské brány prezident Johannes Rau, že troskami Světového obchodního centra bude procházet prezident Bush, že po celé Evropě probíhaly a probíhají další akce, jež z bezpečnostního hlediska možná představují riziko. Riskantnější by ale bylo, kdyby neproběhly.

Všemožné autority veřejnosti vysvětlují, že útok na New York a Washington byl namířen proti všem civilizovaným lidem, proti základům západní civilizace. A k základům západní civilizace patří i její svobodný duch. Čeští občané nemají mnoho příležitostí jak dát najevo svůj odpor, proti útoku, jenž byl koneckonců namířen i proti nim. Jednou z mála takových možností je projevit toho svobodného ducha, jehož se útočníci pokusili zavraždit. Kdo jim v tom brání vlastně jedná v intencích útočníka - jako kapitulant.