Pondělí 30. července

předcházející

Stále více pochybností

Adam Drda

V sobotu večer informovala veřejnoprávní televize v hlavních zprávách, že z ruzyňského letiště odcestoval do Británie jeden český Rom. Když to sdělení vytrhneme z kontextu, uvědomíme si plně, v jak abnormální situaci se Česko zase jednou nachází. Na začátku 21. století a víc než deset let po pádu komunismu je v této parlamentní demokracii potřeba věnovat zvláštní zprávu tomu, že muž snědé pleti mohl nasednout do letadla, vznést se do vzduchu a opustit svou zemi... Smutné.

V neděli se pak mohli televizní diváci dozvědět jinou novinu. Do Británie naopak nesměly odletět dvě "bílé" dívky. Bylo by hezké zareagovat na to uspokojivým mručením a konstatováním: Tak vida, potvrzuje se, že na letišti není nikdo diskriminován a "tříděn" podle barvy pleti. Jeden důvěryhodný Rom odletěl, kromě něj odletěla v pátek i jedna starší Romka na návštěvu dcery, dvě nedůvěryhodné "bělošky" zůstaly, a tak je všechno v pořádku.

Vtírají se ovšem pochybnosti. Koncem minulého týdne se přece začali k situaci v Ruzyni kriticky vyjadřovat výše postavení politikové. Například předseda Senátu Petr Pithart nebo ministr kultury Pavel Dostál. Byla také odvysílána znepokojivá reportáž ČT, která ukázala, že Rom má menší šanci uspět než "většinový Čech".

V pátek pak proběhlo jednání ministra zahraničí Jana Kavana s britským velvyslancem, které sice skončilo sdělením, že na letišti se vše děje řádně, ale kdyby pan ministr nebyl poněkud nejistý, asi by se schůzka nekonala...

Jsou-li po všech těchto událostech najednou označeny dvě "bílé" dívky za nežádoucí v Británii, jen těžko se člověk ubrání pocitu, že je to jen proto, aby byl k dispozici protidiskriminační argument.

Jedna z dívek tvrdí, že letěla do Londýna studovat angličtinu a že jí úředníci jako důvod odmítnutí pouze sdělili, že si nemyslí, že by se za rok chtěla vrátit domů. Druhá dívka chtěla cestovat za známými, měla vpořádku pas, pozvání a měla prý i dost peněz. Ani ona neví, v čem je problém.

Nedá se samozřejmě s jistotou tvrdit, že obě dámy zůstaly v Praze jenom proto, aby vytvořily jakousi minimální protiváhu k odmítnutým Romům. Ale hloupé je, že to tak na první pohled vypadá. Je to součást negativního dojmu, který si člověk při sledování ruzyňských kontrol nutně vytvoří.

Protože jak se dá věřit ministerským slovům "vše probíhá řádně", když jsou tu svědectví, která znevýhodňování Romů potvrzují? Jak se dá věřit, že dvě dívky byly odmítnuty z nějakých spravedlivých důvodů, když jim ty důvody nikdo nemusí říkat?

Jak rozumět výrokům, že ministerstvo zahraničí bude situaci na letišti sledovat, když jeho mluvčí zároveň podle televize prohlásil, že čeští úředníci tam nebudou fyzicky přítomni? Jak se dá věřit vůbec něčemu kolem kontrol, když vládní politici soustavně mlží, místo aby pokorně vysvětlovali?

I když pomineme všechny další důvody, tato nedůvěryhodnost mluví pro to, aby opatření na letišti skončila. Šance provádět je důstojně byla už podle všeho promarněna.