Čtvrtek 12. července

předcházející

Za armádu profesionálnější

Daniel Kaiser

Klausův stínový ministr obrany Petr Nečas včera zveřejnil svojí představu, jak by do šesti let mohla vypadat česká armáda. Je rok do voleb, a tak se skoro automaticky vynořuje podezření, jestli to ze strany ODS není jen dost průhledné nadbíhání mladým mužům, kterým se nechce na vojnu.

Nečas totiž chce profesionální vojsko. Chce zrušit odvody a základní vojenskou službu. Není to ale žádné plácnutí do vody, brání se stínový ministr a za pravdu mu dávají i parametry jeho manifestu.

Na zhruba 40 stránkách Nečasova textu se odvíjí docela detailní představa, která v heslech vypadá asi takhle - armáda složená z 38 tisíc žoldnéřů s nadprůměrnými platy a jasným kariérním řádem, armádní byrokracie o třetinu menší, a hlavně méně důstojníků, více poddůstojníků, jak je tomu zvykem v armádách Severoatlantické aliance, a přesně naopak, než jak je tomu zvykem v současné české armádě. To všechno za šest roků.

Politici vlastně nemají žádný logický důvod říkat "ne". Českou armádu v Severoatlantické alianci přijali s noblesou, s jakou se v dobré společnosti přijímají danajské dary. Armáda je moc velká, zoufale nevýkonná a lepí se na ní - nebo sama na sebe - ekonomické skandály. Místo toho chce Aliance malou, výkonnou armádu, schopnou zasahovat rychle a daleko za českými hranicemi.

Brusel je z české armády docela nešťastný. Naposledy to v Praze bez obalu řekl generální tajemník Aliance Georg Robertson letos v dubnu. Následovala rychlá akce. Premiér Zeman vyměnil ministra obrany, nový šéf vojáků Jaroslav Tvrdík dostal hned při nástupu za úkol připravit do podzimu jízdní řád, podle něhož se vojsko zprofesionalizuje.

Bylo to náhlé a překvapivé - asi stejně jako privatizace bank - šťastné rozhodnutí, kterým vláda popřela své programové prohlášení a zasloužila se tak o stát. Když Zemanův tým nastupoval do Strakovy akademie, napsal si do svého programového prohlášení, že předpokládá "zachování branné povinnosti."

Najednou, po třech letech, premiér obrátil a zpochybnil dokonce i samotný princip branné povinnosti. Branná povinnost - právo státu pro všechny možné případy - samozřejmě není totéž co základní vojenská služba - povinnost pro občany. Nedostatek citu pro detail a očividná zbrklost v jednání by ale neměly zastínit, o co jde.

Rýsuje se ojedinělý politický konsensus - v představě profesionálního vojska jsou si, alespoň instintktivně, zajedno všechny demokratické parlamentní strany - ODS, ČSSD i čtyřkoalice. Ruku v ruce za rozumné a současně populární řešení. Takový pohled nabízí politika zřídkakdy.

První byl ovšem Petr Nečas. V ODS prosadil myšlenku profesionální armády už před třemi a půl roky. A náskok si udržuje pořád - od včerejška je na světě první hmatatelná představa, jak na to.