Úterý 10. července 2001

předcházející

Třeskutá vějička na voliče

Adam Drda

Česká vláda včera schválila základní obrysy záležitosti, která nese nepříliš přitažlivý úřední název: "Strategie posílení národohospodářského růstu". Když se něco takto nudně jmenuje, nedá se to prodat - ani čtenářům novin, ani politicky voličům.

Proto se "strategii" říká "Grégrův plán", nebo - ještě lépe a častěji - "velký hospodářský třesk". A ať už ten třeskutý termín pustil do oběhu kdokoli, sociální demokraté by mu měli být vděčni, protože to silné slovo sugeruje zásadně novou koncepci, jíž ovšem "strategie" podle všeho není a zřejmě ani nebude.

Ministr průmyslu Miroslav Grégr předložil svůj plán se vší slávou už před několika měsíci. Tehdy počítal s tím, že do ekonomiky vrhne přes 260 miliard korun a zajistí tak hospodářský růst.

Návrh strategie se ovšem od začátku z velké části skládal z již existujících programů, podporujících například budování bytů, infrastruktury atd. Plán tedy tyto aktivity nezaváděl, pouze se stal jejich společným jmenovatelem a chtěl je prohloubit.

Další část Grégrovy strategie tvořily docela rozumné kroky, které by ovšem vláda musela udělat i bez "třesku", minimálně s ohledem na Evropskou unii. Jde především o privatizace společností ČEZ, Transgaz nebo Ostravské hutě.

Nejproblematičtější pak byla třetí část strategie, totiž podpora blíže nespecifikovaných podniků za dosti neprůhledných podmínek. Především ta mohla způsobit nárůst státního dluhu, ohrozit hospodářskou soutěž a možná i usnadnit korupci.

Grégr hodlal své záměry financovat z rozpočtů ministerstev, ale i z půjček soukromých bank, z Evropské unie nebo z výnosů Fondu národního majetku. Ukázalo se však, že peněz se sejde mnohem méně, než ministr čekal a vláda schválila "velký třesk" v podstatně skromější formě: letos předpokládaných sto miliard se scvrklo na 76, pro příští rok se už nepočítá se 165 miliardami korun, ale jen s polovinou.

Jelikož zatím neznáme podrobnější rozpis, nevíme přesně, na čem bude vláda šetřit. I tak je ale zjevné, že ze všeho nejdřív na problematické třetí části strategie - na přímých podporách podnikům.

Pokud to tak bude, pak Zemanův kabinet nepřipravil "velký třesk", nýbrž obratně vyrobil "velkou bublinu". Sociální demokracie jistě před volbami nechce pustit z ruky žádný trumf, a tak teď začne svou národohospodářskou strategii nenápadně podstrkovat voličům. Bude to ale asi stejné, jako kdyby někdo prodával obyčejný rohlík a náhle zákazníkům začal tvrdit, že jde o croisant, plněný čokoládou...

Nejeden analytik se důsledků Grégrova plánu děsil, ale zřejmě to byla předčasná úzkost. Za prvé se vláda rozhodla docela racionálně a šetří. Za druhé si pravice nemůže před volbami dovolit toleranci rozpočtu, který by kalkuloval s dalším dluhem. A za třetí Grégrův plán tak jako tak naruší volby, jejichž výsledek může státní hospodářskou politiku podstatně proměnit.