Úterý 19. června 2001

předcházející

Nezáviděníhodná funkce

Adam Drda

Za nepříliš velkého zájmu médií si Občanská demokratická aliance o víkendu zvolila nového šéfa - a už zase přišla řada na senátora Michaela Žantovského. Krátce po volbě poděkoval delegátům s tím, že získal funkci, o kterou nestál.

Byl to sice vtip, ale dá se vzít doslova. Není to totiž vůbec žádná radost vést stranu, která má víc než padesátimiliónový dluh, jenž není schopna splácet, stranu, která vlastní minimální člensku základnu a ještě menší počet voličů.

Žantovský navíc při minulém předsedování nedopadl zrovna závratně a jestliže se říká "nevstoupíš dvakrát do stejné řeky", v jeho případě lze konstatovat, že úsloví nejen porušil, ale ještě k tomu vlezl do řeky, v níž se už jednou málem utopil.

Přes všechny minusy, přes to, že ODA zřejmě nemá šanci získat nové příznivce a přispět k úspěchu ve volbách do sněmovny, však není funkce jejího předsedy docela bezvýznamná. ODA má totiž senátory a křehká většina v Senátu - byť tvořená ve spolupráci s "nezávislými" - je zase jediný hmatatelný úspěch Čtyřkoalice. Z toho vyplývá jistá míra vlivu.

Na rozdíl od DEU, která nemá vůbec nic krom požadavků na křesla ve stínové vládě, disponuje Žantovského aliance malou, ale pro Čtyřkoalici nepostradatelnou silou, takže tvoří a zřejmě ještě nějakou dobu bude tvořit jakýsi jazýček na čtyřkoaličních vahách. Cosi na způsob KDU-ČSL v celostátní politice.

Přesně ta senátorská křesla jsou důvodem, proč se zatím Čtyřkoalice nezmenší a proč dvě velké strany nepřeválcují ty menší. U ODA to jednoduše nejde a odepsat samotnou DEU se prostě nehodí. Z toho zase vyplývá, že se v nejbližší budoucnosti nikterak nezjednoduší složitý rozhodovací proces čtyřkoaličního vedení a že koalice, v níž se střetá příliš mnoho zájmů, nebude ani nadále vynikat přílišnou akceschopností.

Navíc po volbě předsedy či předsedkyně Unie svobody budou mít všechny relevantní strany v čele nové politiky. Snad se jim podaří rozhodování alespoň zprůhlednit, aby se neopakovaly nevěrohodnosti, jako byl výběr lídra, uspořádaný na několik etap, jejichž pravidla se měnila podle politické potřeby.

V té souvislosti člověka napadá, jak se asi bude Žantovskému úzce spolupracovat s unionistou a stínovým premiérem Karlem Kühnlem, který v rámci ODA kdysi vstoupil do vysoké politiky a při prvním otřesu odešel "za lepším"?

V poslední době jdou preference Čtyřkoalice dost strmě dolů a každá chyba, každá hádka vedení nebo nedůvěryhodný krok pouze přispějí k tomu, že se sešup zrychlí. O to je Žantovského pozice významější a nevděčnější.

Když bude příliš prosazovat zájmy své malinké strany, což od něj pochopitelně očekávají lidé, kteří ho zvolili, když bude příliš využívat možností zmíněného jazýčku, může snadno skouznout do sporu s ostatními šéfy a ohrozit čtyřku tak, jako se to nedávno podařilo lidovcům.

Zároveň bohužel platí, že čím úspěšnější bude Čtyřkoalice za rok a půl v souboji o poslanecká křesla, tím menší bude vliv, který si v ní a tudíž i v české společnosti ODA udrží.