Pátek 15. června 2001

předcházející

"Střední" ryba, po které STB neuklidila

Adam Drda

Asi se nenajde soudný člověk, který by pochyboval o tom, že se někdejší prokurátor Karel Vaš zásadním způsobem podílel na zločinech komunismu. Samotná skutečnost, že se koncem čtyřicátých let zúčastnil na straně totalitního režimu zmanipulovaného procesu, který stál život nevinného člověka, znamená neodčinitelné mravní selhání. Vaš navíc prosazoval bolševické bezpráví velmi aktivně a pro generála Píku osobně navrhl trest smrti.

O jeho vině lze tedy ztěží polemizovat - stačí jen dodat, že není známo, že by od procesu do dneška projevil lítost a že by se omluvil komukoli z Píkovy rodiny. Vašova temná prokurátorská praxe naopak známa je: zdokumentovali ji historici a později i vyšetřovatelé ÚDV. Člověk si tedy může být jist, že Vaš se podílel na chladnokrevné vraždě.

Soud ovšem musí nevyvratitelně doložit, že to byl právě on, kdo manipuloval s výpovědí Heliodora Píky a kdo vložil do soudního spisu falzifikáty, svědčící údajně o tom, že generál Píka spolupracoval s britskou tajnou službou. Po půl století se taková věc dokazuje nesmírně obtížně a kdyby se to žalobě nepovedlo, nemůže být Vaš poslán do vězení jako vrah.

Důležité je být si vědom, že na jeho morální vině by osvobozující verdikt de facto nic nezměnil. Obhajoba bývalého prokurátora se dá označit za typickou pro případy totalitních zločinů. Vaš říká, že postupoval striktně podle zákona - podobně důstojníci SS a dozorci z koncentračních táborů vždycky říkali a říkají, že pouze poslouchali rozkazy. Jakoby vražda na rozkaz nebo v souladu s jakýmsi paragrafem přestávala být vraždou.

Bohužel - princip právní kontinuity, který byl v Česku přijat po pádu komunismu způsobuje, že zločinec, který se pečlivě kryl zákonem, nemůže být potrestán - tedy například soudce, který poslal na deset let do vězení člověka, z něhož předtím StB vymlátila falešné doznání, neskončí za mřížemi.

Tento princip - a ponechme stranou, zda musí nebo nemusí platit - umožňuje, aby se na totalitní zločiny pohlíželo mírněji, než na zločiny "obyčejné". Jeden politický vězeň řekl v rozhovoru s televizním reportérem, že Karel Vaš je "střední ryba", což je dost výstižné.

Jestliže skončí jako soudem uznaný vrah - žalobkyně pro něj navrhuje až dvanáct let vězení - bude pouze jedním polapeným kapříkem z celého hejna. Velké ryby, vrazi jako Klement Gottwald a jeho soudruzi, jsou už v pekle - malé ryby jim tam buď dělají společnost nebo se ještě - jako Alois Grebeníček - vesele prohánějí českým rybníkem.

A to jsme pořád v padesátých letech, o trestání ničemů z pozdějších dob je snad lepší ani nemluvit. Půjde-li tedy pětaosmdesátiletý Vaš do kriminálu, neskončí tam jako výjimečně velký darebák mezi čestnějšími členy komunistického aparátu a dokonce ani jako člověk, jehož činnost byla pro zločin na Heliodoru Píkovi rozhodující.

Půjde tam jako jeden z mnoha zločinců, který měl tu "smůlu", že po něm StB špatně uklidila.