Úterý 22. května 2001

předcházející

Přestupek a trest

Daniel Kaiser

Policejní prezident Jiří Kolář vyhlásil včera kázeňský trest nad svým náměstkem Václavem Jakubíkem. Náměstkovi prý bude snížen plat. Kolář na svůj nijak drakonický verdikt ale potřeboval skoro rok. Co se to před už skoro rokem stalo a byla náhoda, že v tom byl zrovna Jakubík?

Náměstek policejního ředitele Václav Jakubík je muž, který rád vyráží do terénu. Nedávno, když ministr vnitra vyhlásil válku neonacistickým hudebníkům, vydal se Jakubík na nejbližší koncert, aby - samozřejmě před televizními kamerami - zkontroloval situaci.

Na podzim zase, když se chystalo zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze a holandští aktivisté, které české úřady nevpustily do země, tábořili na čáře, objevil se tam opět Jakubík.

Dodejme, že je neobvyklé, aby takové cesty podnikal vysoce postavený policista, když jde o řadový pohraniční incident, a že to vypovídá buď o nepotlačitelné zvědavosti Jakubíka, nebo o jeho nedůvěře vůči řadovému policistovi, který si neumí poradit s nastalou komplikací.

Ve světle těchto výjezdů je cesta, za kterou včera Jakubíka postihl kázeňský trest, případ těžkého kalibru. Místní politici na něm vyhořeli. A zajímá i politiky z Prahy: jde totiž o ohrožení důležité zahraniční investice.

Jakubík loni v létě přijel do Hranic na Moravě, kde firma Philips staví továrnu. V cestě stojí Phillipsu jediná překážka: Markéta Regecová, majitelka jednoho z pozemků, na němž se budou vyrábět televizní obrazovky, která za své hektary chtěla víc peněz. Město zůstávalo u původně nabízené absurdně nízké sumy, Regecová naopak svojí cenu stupňovala. Tedy v podstatě normální smlouvání, do kterého nikomu třetímu nic není.

Policejní náměstek se přesto na tvrdohlavou majitelku jel podívat, prý aby se na místě informoval. Jakubík ale u represivních orgánů sloužil už za komunismu, takže si těžko mohl neuvědomovat, že jeho zájem dělal dojem zastrašovací akce. Jakubíkův nadřízený Kolář nad tím ovšem musel přemýšlet skoro rok, než se včera odhodlal ke kázeňskému trestu.

Mezitím už kauza Regecová jela vlastní setrvačností. Premiér Zeman před nedávnem na kameru vyhlásil heslo: "Více Philipsu, méně Regecové". A skupina poslanců jeho ČSSD nezůstala u slov a sepsala návrh zákona, kterým by stát za cenu, o které se nediskutuje, vyvlastňoval pozemky vyhlédnuté za oběť budoucím průmyslovým zónám.

To všechno pro dobré jméno mezi zahraničními investory, přesněji řečeno kvůli pracovním místům a sociálnímu klidu. Příliv investic se ale dá zajišťovat i jiným způsobem, než znárodňováním soukromého majetku. Vláda třeba může snížit a zjednodušit daně, odstraňovat byrokratické překážky.

V tuto cestu ale český kabinet, jak známo, příliš nevěří. Jeho klíčoví ministři mluví o tom, že daně v budoucnu budou muset růst, zákoník práce, pravidla pro podnikání a vůbec zákony všeho druhu se za vlády ČSSD viditelně rozrostly. Většina pozorovatelů soudí, že to je špatná volba a že se české společnosti dlouhodobě nevyplatí.

Teď hned se nevyplácí policejnímu náměstkovi Jakubíkovi. Muž, který opakovaně dokázal, že slyší na politickou objednávku, si teď na vládní metody nadbíhání investorům vzpomene vždycky, když se podívá na svou výplatní pásku.