Čtvrtek 5. dubna 2001

předcházející

Temelín: V čem je jádro sporu?

Daniel Kaiser

Rakouští aktivisté opět hrozí blokádami hraničních přechodů s Českou republikou. V česko-rakousko-německo-evropské komisi, která má změřit, jaký vliv by mohla jaderná elektrárna mít na přirodu, roste napětí mezi českou a rakouskou sekcí. Statisíce Rakušanů budou pravděpodobně v příštích dnech číst ve svých oblíbených denících články o českém hazardérství.

Třicet Vídeňáků, kteří včera přišli do klubu Stephansplatz na besedu o rakousko-českých vztazích, slyšelo něco jiného. Čechorakušan Karel Schwarzenberg tam řekl, že rakouská strana je příliš emocionální a připomněl, že jiným atomovým elektrárnám v rakouském sousedství se nedostává ani zlomku pozornosti, jaké se těší Temelín. Proč právě Temelín se stal v Rakousku takovým tématem?

Nejdřív pár slov k historii rakouského odporu vůči jádru. Když se koncem sedmdesátých let hlasovalo o spuštění již hotové atomové elektrárny ve Zwentendorfu, dopadl plebiscit nejtěsnějším možným výsledkem proti elektrárně.

Odborníci na veřejné mínění vzpomínají, že nebýt arogantních způsobů tehdejšího kancléře Kreiského, který stavbu prosazoval s citem bagristy, Zwentendorf by dnes asi elektřinu vyráběl. Tenkou většinu zajistila odpůrcům atomu vzdorovitá reakce občanů proti zpanštělé vrchnosti. Ale i takové náhody mohou určovat cestu, jíž se země v tak důležité otázce, jakou je energetická politika, vydá.

Dnes už patří nepřátelství k jaderné energii k rakouské národní identitě. Sdílí a podporují jej všechny politické strany, od sociálních demokratů k Haiderovým Svobodným. Vláda na podzim odmítala zasahovat proti blokádám českých hraničních přechodů pod záminkou svobody projevu. Když ale vídeňští anarchisté blokují přístup na prominentní bál, policie se nerozpakuje zasáhnout.

Na stejnou notu je naladěna i většina novin. I seriozní listy informují o provozních poruchách v Temelíně pod titulkem GAU, což je terminus technicus, zkratka, která, rozepsaná a přeložená, znamená zhruba tolik co nejvyšší představitelná nehoda neboli - pěkně česky - absolutní katastrofa. Nejvlivnější titul Neue Kronen Zeitung přivítal spuštění prvního temelínského bloku palcovým titulkem "Nový Černobyl na našich hranicích".

Jenže pouze obecnou nechutí k jádru by se sugestivní síla, jakou Temelín působí na rakouské mysli, vysvětlit nedala. Všichni sousedé Vídně (s vyjímkou trpasličího Lichtenštejnska) mají jaderné eletrárny, jejich hranice ale nikdy žádný aktivista neblokoval. Není asi náhoda, že nejméně rádi mají Rakušané jadernou elektrárnu svého nejméně oblíbeného souseda.

Než se Temelín rozjede naplno, bude mít český stát ještě asi několik příležitostí, jak se znepopulárnit. Neochota premiéra Zemana komunikovat se svým rakouským protějškem, kterou předvedl loni v létě a na podzim, dává tušit, že česká strana Rakušanům jejich předsudky ráda potvrdí.