Pondělí 2. dubna 2001

předcházející

Účelové rozhodnutí

Adam Drda

Strany opoziční smlouvy bývají velmi často kritizovány za "bezpáteřní pragmatismus" - tedy za to, že dávají přednost mocenským zájmům před sliby, ideály a programovými otázkami. Čtyřkoalice se kdysi definovala jako společenství stran, které budou postupovat zcela opačně.

Chtěla mít svůj základní kapitál v transparentní politice, očištěné od zákulisních dohod a od starých, více či méně zdiskreditovaných tváří. Posledních vývoj nicméně jakoby potvrzoval, že takzvaná čtyřka se nebude chovat výrazně méně účelově než aliance ODS-ČSSD.

Rezignace Cyrila Svobody na post lídra není totiž tak překvapivá, jak by se mohlo zdát. Před nedávnem byl Svoboda vybrán de facto z nouze, protože se zástupci Unie svobody, lidovců, DEU a ODA nebyli schopni dohodnout, který z předem vybraných kandidátů je povede do voleb.

Podstatnou roli sehrál fakt, že ve čtyřkoalici neexistují jasná pravidla výběru lídra - vše se odehrává na základě domluvy nejvyšších politiků, což pochopitelně umožňuje, aby se do výběru v neúnosné míře promítaly různé nesnášenlivosti a osobní ambice.

Cyril Svoboda byl tedy v nevděčné pozici - měl proti sobě vedení vlastní strany, část Unie, rozladěnou tím, že lidovci posbírali příliš mnoho funkcí a navíc prý ještě čelil ultimativním požadavkům DEU. Při sestavování stínového kabinetu, který měl Svoboda řídit, se tyto problémy plně projevily.

Vedení KDU-ČSL trvalo na tom, aby byl v imaginární vládě místopředseda lidovců Miroslav Kalousek, nepřijatelný pro Svobodu a další čtyřkoaliční politiky. Výhrady proti Kalouskovi jsou zřejmé.

Za prvé byl v letech 1993 - 1998 náměstkem na ministerstvu obrany a existují podezření, že by mohl být spoluzodpovědný za diskutabilní obchody, které tehdy ministerstvo provádělo. Navíc se objevilo i obvinění, že lidovci úřad využívali k obstarávání financí do stranické kasy.

Za druhé se Kalousek stýkal s bývalými šéfy zkrachovalé Investiční a poštovní banky, které nyní vyšetřuje policie. Někteří politici se obávají, že by Kalouskova ne zcela vyjasněná minulost mohla čtyřkoalici v předvolební kampani ohrozit. Poukazují pochopitelně na to, že si čtyřka zvolila důvěryhodnost jako hlavní politické heslo.

Svoboda zřejmě očekával, že ho zástupci Unie v jeho výhradách ke Kalouskovi podpoří. Ti se ovšem rozhodli jinak - účelově. Hodili Svobodu přes palubu, zapoměli na výhrady ke Kalouskovi a získali za to post lídra - a světe div se - pro Karla Kühnla, který byl pro lidovce ještě před pár týdny v této funkci nepředstavitelný...

Zdá se tedy, že Svoboda neodchází proto, že by měl malou výdrž, ale protože u podobných veletočů nehodlá asistovat. Stejně jako místopředsedkyně unie Hana Marvanová, která de facto z protestu opustila funkci v politické radě čtyřky.

Podtrhněme, že konflikt nastal v době sestavování stínového kabinetu - logicky z toho vyplývá otázka, jaké kotrmelce nastanou, bude-li čtyřkoalice sestavovat skutečnou vládu s nějakým pátým partnerem...