Pátek 23. března 2001

předcházející

Hotel Český dům

První stránky českých novin plní už několik dní aféra, nazývaná "Hotel Český dům".

Ve zkratce v ní jde o následující: Ministerstvo zahraničních věcí přestalo z rozhodnutí vlády ošetřovat desetipatrovou budovu v centru Moskvy a dohodlo se s jejím správcem, že založí firmu Hotel Český dům, která pak s ministerstvem uzavřela smlouvu o pronájmu.

Potíž je v tom, že soukromá společnost není registrována v Rusku, tudíž tam neplatí daně, navíc užívá účet českého velvyslanectví a především výhodu, která náleží jen diplomatickým misím: nakupuje neproclené a nezdaněné zboží. Situace kolem "Hotelu český dům" je krajně neobvyklá.

Smlouva, zvýhodňující soukromou firmu z Rakovníka, je v první řadě podle novinářů i některých diplomatů v rozporu s mezinárodními dohodami, především s tzv. vídeňskou úmluvou, a také s ruskými zákony. Myslí si to i český velvyslanec v Moskvě Jaroslav Bašta, který odmítl podepsat dodatek ke smlouvě a poslal ministrovi zahraničí několik nesouhlasných dopisů.

Ministr Jan Kavan, který dokument signoval, se Baštu neúspěšně snažil uklidnit prohlášením, že věc je důkladně ověřená a právně zcela čistá. Renomovaní právníci, kteří smlouvu četli, jsou však jiného názoru a upozorňují, že je pro stát až neuvěřitelně nevýhodná, že ji ministerstvo zahraničí uzavřelo bez výběrového řízení a ještě k tomu se nepochopitelně zavázalo, že v případě prodeje budovy dostane firma předkupní právo...

Jan Kavan v polovině týdne změnil postoj a poprvé přiznal, že dohoda s firmou "Hotel Český dům" má nedostatky. Jsou prý ovšem pouze "formálního rázu" a způsobila je najatá právní firma Jiřího Teryngela - která mimochodem zastupuje také Úřad vlády.

Kavan zároveň prohlásil, že věc vyšetří a najde-li viníky na svém úřadě, potrestá je. Chce se přitom dokonce řídit "tvrdou zásadou" - padni komu padni.

Při skandálech podobného formátu je jistě na místě být nesmlouvavý, jen je trochu zvláštní, že Kavan ze seznamu eventuelních viníků jaksi automaticky vyřadil sám sebe. Takže zmíněná zásada je možná modifikovaná - "Padni komu padni, ale ne mě".

Leader Čtyřkoalice Cyril Svoboda řekl, že by Jan Kavan měl odstoupit - a podle nejednoho politického komentátora není ta výzva tak docela planá. Za ministerstvo zahraničí smlouvu podle svědků vyjednávali Kavanův sekretář Karel Srba a náměstkyně Hana Opolecká, tedy ministrovi nejbližší spolupracovníci, za něž má Kavan přímou odpovědnost, tak jako šéf každé firmy a každého úřadu ručí za jednání svých podřízených.

Kavan navíc smlouvu s firmou "Hotel Český dům" osobně podepsal. A je sice možné poukazovat na to, že nemůže podrobně číst všechny dokumenty a musí důvěřovat svým kolegům, z toho ale lze jen těžko odvozovat, že ministrův podpis nemá vůbec žádnou váhu.

Klíčová otázka samozřejmě je, zda Kavan o nevýhodnosti a možné nezákonosti smlouvy věděl, nebo zda ho jeho podřízení prostě účelově "zapoměli informovat" - už teď je jasné, že odpověď na ten dotaz se bude hledat nesmírně obtížně, a to nejen novinářům, ale i Službě pro odhalování korupce, která případ začala prošetřovat.

Jasné je ovšem také to, že Janu Kavanovi se poslední době lepí smůla na paty. Skandál s "Hotelem Český dům" vypukl jen pár dní poté, co trochu utichla takzvaná kubánská krize - přesněji řečeno, roztržka mezi Českou republikou a americkou diplomacií kvůli otázce embarga, uvalovaného na Kubu.

Současné potíže Jan Kavan možná v ministerské funkci přežije - jakýkoli další vážnější problém ho však může stát nejen křeslo v Černínském paláci, ale i budoucí politickou kariéru.

Stojí za to vzpomenout si v této souvislosti na osud Egona Lánského, který měl na počátku Zemanovy vlády jako vicepremiér tvořit s Janem Kavanem "zahraničně-politický" tandem. Kvůli podezření z finančního přečinu (měl si založit a používat soukromé konto ve Vídni) nejen zmizel z vlády, ale prakticky se ztratil z politické scény.