Středa 28. února 2001

předcházející

Svědectví ze Štiřína

Adam Drda

Pražský Vrchní soud včera rozhodl, že se bývalý ředitel Konferenčního centra Štiřín Václav Hrubý musí veřejně omluvit generálnímu sekretáři ministra zahraničí Karlu Srbovi a zaplatit mu sto tisíc korun odškodného.

Hrubý totiž před časem označil Srbu za vyděrače - jmenovaný státní úředník měl prý Hrubého nutit, aby vyrobil kompromitující materiály na české novináře a někdejšího šéfa české diplomacie Josefa Zieleniece.

Tento případ, známý jako "kauza Štiřín", má asi skoro každý pravidelný čtenář novin v živé paměti. Přesto ve zkratce připomenu jeho základní souvislosti.

Premiér Miloš Zeman před časem obvinil exministra Josefa Zieleniece, že korumpoval nejmenované novináře. Říkal tehdy, že pro obvinění existují důkazy, které má k dispozici současný šéf české diplomacie Jan Kavan. Žádné důkazy však ani Zeman ani Kavan nepředložili a nakonec se v loňském roce exministrovi omluvili.

Chvíli před tím zveřejnil ředitel konferenčního centra na zámku Štiřín Václav Hrubý záznamy svých telefonických rozhovorů s jedním ze Zemanových poradců - Jaroslavem Novotným. Z nahrávek vyplývalo, že Novotný Hrubého informoval, že by měl pod hrozbou karierního postihu "vyrobit" jakési blíže nespecifikované obvinění a také falešné důkazy proti novinářům a Zieleniecovi.

Novotný v rozhovoru sám přiznal, že se jedná o vydírání a tvrdil, že za celou věcí stojí tehdejší provozní ředitel a nynější generální sekretář ministra zahraničí Karel Srba. Hrubý byl brzy na to z funkce ředitele kongresového centra, které užívalo zmíněné ministerstvo, odvolán kvůli špatnému hospodaření. Na stránkách deníku Právo označil Srbu za vyděrače, ten ho zažaloval a nakonec vyhrál.

Jak už to u podobných případů bývá, je i "kauza Štiřín" pořádně zamotaná a asi v ní nelze nikomu dělat arbitra. Že by byl pan Srba vyděrač se nedá doložit, Hrubý totiž obvinění postavil jen na svých tvrzeních a na informacích od Novotného.

Podobně je docela možné, že byl Hrubý z funkce ředitele Štiřína odvolán právem a nikoli z politické msty - třeba opravdu špatně hospodařil. Přesto však případ nepřestává znepokojovat a člověk nad ním cítí pochybnosti.

Především jsou tu závěry některých vyšetřovatelů a státních zástupců, kterým se vydírání Hrubého zdálo zjevné. A pak nahrávky telefonátů Hrubého s Novotným, jejichž zhruba desetistránkový přepis je k dispozici na internetu a jejichž autenticitu dosud nikdo nezpochybnil. Upřímně řečeno, mluví se v nich takovým způsobem, že by případný padělatel musel být divadelní génius a ještě by musel angažovat neméně skvělé herce.

Novotný v těchto rozhovorech Hrubého zcela nepokrytě informuje, že by měl obstarat důkazy proti Zieleniecovi, mluví o situaci na ministerstvu i o tom, jaký problém Zieleniecovo nepodložené obvinění představovalo a jakým omylem vzniklo.

Ze záznamů pak navíc vyplývá ve stručnosti těžko zachytitelná atmosféra politického zákulisí, v němž se jedná na základě tajných dohod, v němž se domlouvají a vymýšlejí politické obchody, v němž poradci dělají ne úplně čistou práci a v němž se velice často koná ve stylu "já na bráchu, brácha ne mně". Kdo koho vlastně v konkrétním případě zneužívá je složité rozlišit. Jisté je jen to, že věci nejsou takové, jaké by asi podle demokratických pravidel a zákonů být měly.

Pan Novotný, který je bezpochyby hlavním aktérem příběhu, nebyl jen tak ledajaká osoba, ale poradce ministerského předsedy. Mohl sice jednat svévolně, hrát s ředitelem Hrubým jakousi vlastní hru a sledovat vlastní cíle.

Pak ale nezbývá, než jeho kombinační schopnosti "ocenit". To, co v záznamech říká a co je ověřitelné, odpovídá realitě. A když si navíc člověk dá Novotného výroky dohromady s jinými aférami, v nichž vystupovali Zemanovi poradci, jako byl například slavný pokus o diskreditaci Petry Buzkové, složí se mu velice nepěkný obrázek, jak to asi v české politice taky někdy chodí.

Ačkoli tedy soudy rozhodly v neprospěch bývalého ředitele Hrubého, neznamená to, že by "causa Štiřín" měla být zapomenuta - hodnota nahrávek jako svědectví zůstává.

A ještě tu zůstávají otázky: Pana Srbu označil jako vyděrače zmíněný Zemanův poradce Novotný, a to na záznamech, které jsou veřejně dostupné a byly mnohokrát publikovány v tisku. Je spravedlivé, aby byl pro pomluvu odsouzen Hrubý a Novotný zůstal kdesi stranou zájmu? A odpovídá našemu citu pro spravedlnost, když se exředitel Hrubý, který byl prokazatelně vydírán, stane jedinou obětí "štiřínské kauzy"?