Středa 21. února 2001

předcházející

Strach z mediálního mága

Adam Drda

Rakouští odpůrci temelínské jaderné elektrárny zapojili do svého sporu s Českou republikou amerického advokáta Edwarda Fagana.

Je to známý právník, který se angažoval v nejrůznějších hojně medializovaných případech, počínaje zastupováním obětí nacismu, konče obhajobou lidí, jejichž příbuzní zahynuli při požáru lanovky v rakouském Kaprunu.

Fagan se včera se vší slávou, oficiálně a před televizními kamerami ujal nové práce a vyřkl několik patetických výroků typu "nejde mi o peníze, ale o záchranu životů, ohrožených možnou nukleární katastrofou " a vyzval podnik ČEZ a především americkou společnost Westinghouse, aby do 20. března předložily bezpečnostní dokumentaci k Temelínu.

Dohromady nic moc, žádná zvláštní událost. Právník zatím pronesl pouze výzvu a ani nenaznačil, jaká je jeho další strategie.

Ve svých výrocích pak nevybočil ze zaběhaných emotivních protitemelínských argumentů, zkrátka neudělal nic, co by českou stranu mělo rozzuřit nebo dokonce vyděsit. Zvlášť pokud si je jistá, jak tuzemští představitelé opakovaně ujišťují, že Temelín je nejbezpečnější jaderná elektrárna na světě.

Dalo by se čekat, že Faganovo angažmá bude v České republice prostě zaznamenáno jako zajímavost a vcelku klidně vzato na vědomí. Stal se ovšem pravý opak: čeští politici, novináři a právníci na něj zareagovali jako na vosí píchnutí.

Na straně vládních politiků a právníků se okamžitě začalo s hromadným ujišťováním, že Fagan nemůže nikoho zastupovat před českými soudy, poněvadž není registrován u místní advokátní komory. Na mezinárodním poli prý nemůže ničeho "protičeského" dosáhnout a na temelínské dokumenty nemá nárok.

Vrcholné bylo v tomto ohledu vystoupení jistého právního experta, který uklidňoval veřejnost zhruba takovouto kuriózní argumentací: Obavy nejsou na místě, ani kdyby se causa Temelín nějakým zázrakem a Faganovým přičiněním dostala před české soudy - víte přece, jak pomalu pracují a než něco rozhodnou, Temelín už dávno poběží... Česká média pak poskytla advokátovi prostor, který by snad odpovídal pádu vlády či vyloupení České národní banky.

Na prvních stránkách všech tří nejvýznamějších zpravodajských deníků skvěla se jedna a táž velká Faganova fotografie, objevily se titulky "Slavný právník útočí na vládu" nebo "Ed Fagan dal ČEZ důrazné ultimátum". Pochopitelně nechěly rozhovory s dotyčným.

Člověk se jen těžko dovede ubránit pocitu, že se v tomto případě jedná o jednu velkou kolektivní blamáž. Podle řady svědectví se totiž Faganova hlavní obratnost neprojevuje před soudním Senátem a jeho největší schopnosti se neukážou při brilantní logické argumentaci. Daleko víc jde o umělce v sebeprezentaci.

Jiří Šitler, který vyjednával odškodnění pro české oběti nacismu o Faganovi řekl, že jednání o odškodnění s Rakouskem se Fagan vůbec neúčastnil a pokud jde o Německo, byla jeho firma jednou z mnoha. Šitler dodal: "Faganovy významné spory byly vedeny nikoli v soudní síni, ale na stránkách tisku. Je to mediálně velmi zdatný člověk".

Zmíněnou zdatnost lze rozhodně potvrdit. Chtěl-li Fagan dosáhnout toho, aby se o něm opravdu všude psalo a mluvilo, aby byl jeho význam patřičně zveličen, vyšly mu jeho reklamní záměry stoprocentně.

České vládě se přitom navíc povedlo posílit domněnky, že má vůči Rakušanům špatné svědomí. Podobně de facto podpořila obavy, že si Temelínem není zase až tak úplně jistá. Koneckonců to naznačil i ministr zahraničí Jan Kavan, když řekl MF Dnes, že bezpečnostní dokumentace představuje "největší možný problém v celém procesu prověřování elektrárny".

Možná by tedy nakonec nebylo tak úplně špatné, kdyby Fagan temelínskou záležitost dovedl k nějakému soudnímu procesu a trochu narušil zatím neotřesitelný soulad mezi českou vládou a jadernými energetiky.